Cestopis Gruzie, Arménie 5
Po včerejší párty opravdu nehrotíme vstávání. Počasí je takový proměnlivý a přijde mi, že se ochladilo. Ze spacáku se hrabu až po 9. a to jen proto, že musim na záchod. Zbytek skupiny je na tom dost podobně. Peťu trochu bolela hlava. Sme takový lehce mimo. Zjištujem, že nám tam po party ještě nechali flašku vodky, džus, zbytek zeleniny a flašku s neznámou tekutinou – po 5 min opatrného zkoumání překvapeně konstatuju, že je to voda. To docela pobavilo Klárku, že prej něco takovýho neznám a nepiju :-). Snídáme zeleninku se sýrem a snažíme se trochu sebrat. Pak sbíráme i věci a kol. 11 hodiny se pomalu vydáváme směr civilizace. Vesničku potkáváme asi za hodinku. Kupujem zmrzku, 7UP a nějaký sladkosti v místním krámku a paní nás pak zve na kafe. Což je docela vtipný, přináší 3 židle, na kterých sedíme uprostřed krámu a pijem kafe.
Stopem kolem jezera Sevan
Když pokračujem vesnicí, tak nám staví nějací kluci (co vypadaj, že ještě nemůžou mít řidičák) a hážou nás na hlavní. Tam už stopujem podél jezera Sevan na Noratus. Bere nás nějaká dodávka, ne sice zadarmo- říká, ať dáme kolik chcem. Dáváme mu asi 500 AMD (1 dolar) a típek se tváří hrozně spokojeně. Pak ťapem ještě asi 2 km k místnímu hřbitovu, který je znám velkým počtem krásně zachovalých náhrobních kamenů, tzv. Khachakars. Nejstarší z nich jsou z 10 století, ale stále se tu pohřbívá, takže tu najdete i novou část. Co nás taky zaujalo jsou stolečky s lavičkama u některých hrobů. A ohromný památník o kousek dál.
Poté se vracíme zpátky na hlavní a hodně rychle chytáme dalšího stopa, vepředu má sice jen jedno místo, takže ho přenecháváme Peťovi a my s Klárkou si děláme pohodlí na nějakých velkých studených tlakových lahvích na korbě minináklaďáčku. Naše jízda bohužel končí trochu předčasně asi po 45minutách a 30 km poruchou náklaďáčku. Řidič staví a říká, že dál musíme po svých, Sevan je asi 5km. Děkujem mu, loučíme se a přejem štěstí. Já bych byla pro ťapání, ale je pravda, že se nám hodně přiodpoleduje, takže zkoušíme stopovat. Ale nic moc, na Sevan vede z Jerevanu něco jako dálnice, jsou tu 2 pruhy a auta jezdí docela rychle. Staví nám nějaký magor, v autě sou 3 a že prej je taxikář a za 30 dolarů nás hodí do Sevanu, tomu sme se vysmáli…. tak slevil na 15, tak sme řekli, že se tam s nima za peníze faaakt tlačit nebudem. Naštěstí to vzdal a odjel. Za chvilku staví nějakej magor v protisměru a něco na nás gestikuluje přes 4 pruhy. Říkáme si, že ty lidi sou fakt úplně mimo a přebíhám silnici a du mu vysvětlit, že my opravdu jedeme na druhou stranu…. ale když se trochu přiblížim, čeká mě milé překvapení- to není žádný magor, ale náš kámoš Sergei, byli na výletě s rodinou a teď se vrací domů do Jerevanu.
Kláštery Sevanavank
Samozřejmě, že to i s rodinou otáčí, nakládají nás a jedou s náma na výlet na kláštery Sevanavank. Tohle místo je kouzelný, ale taky hodně turistický. Takhle k večeru to teda ještě šlo, ale myslim, že přes den to bude masakr. A kouzelný je prototo, že je postavený na kopci na bývalém ostrově na jezeře. Teď už je to poloostrov, pač díky poklesu vody došlo k jeho připojení k pevnině. A máte odtud krásný výhledy na jezero, město i okolní hory. Komplex byl založeně někdy v 9.století a nachází se tu 2 kostelíky. Uvnitř toho většího zapalujem svíčku- přitom si můžete něco přát (docela to funguje- aspoň, co se počasí týče 🙂 ), já ji tentokrát zapaluju jako poděkování za supeer výlet do hor. Strávili sme tu asi hodinku- focením, povídáním, procházením se…je tu hezky. Ale čas letí, tak se vracíme k autu a nabíráme směr Jerevan. Podél celého jezera uvidíte u silnice típky prodávající ryby. Stojí tam s rozpaženýma rukama a ukazují dýlku…..jak nám Sergei vysvětlil – ryb, co prodávaj 🙂 Všimli sme si jich už dřív, ale nechápali sme, co to gesto znamená.
Na návštěvě u Sergeje
Do Jerevanu sme sice chtěli, ale až zejtra, abysme nemuseli platit úbytko…. tak co, pro jednou to asi rozchodíme. Naštěstí v autě řešíme naše další plány, my pokračujem na Aragats (=nejvyšší hora Arménie). Sergei říká, že tam ještě nebyl a že by se k nám přidal. Tak je rozhodnuto, sme pozváni k nim domů, dostáváme luxusní ubytování v zahradním domku – ještě se nám hrozně omlouvá, že by nás ubytoval doma, ale že něco předělávali a ještě tam nemaj nábytek. Ujištujem ho, že i kdyby nás nechal hodit si stan na zahradu a dát teplou sprchu, tak je to luxus 🙂 Na véču je grilovaná rybka (čerstvě vytažená ze Sevanskýho jezera), dobrý arménský vínko a spoustu dalších dobrot J Pak ještě chvilku povídáme a plánujeme, ale únava je prevít, sme mrtvý a dem spát.
cestopis následující
Přidat komentář