• Menu
  • Menu

Venezuela 7

Salto Angel – nejvyšší vodopád na světě 

Přilétáme do národního parku  Canaima, platíme vstupné a čekáme na průvodce. Ve volném čase nakupuji pohledy, nikde jinde jsem žádné neviděla a prohlížím si suvenýry. Nic moc, ze zoufalství kupuji foukačku. Konečně přijíždí průvodce. Jmenuje se Arturo. Náklaďákem popojedeme do osady Canaima a pak k řece Carrao. Je nás jen několik a cestou nikoho nepotkáváme. V naší skupina je Němka, Španěl, Iránec a my dvě. Máme průvodce a 3 indiány na lodi. Carrao má barvu coca coly. Občas projíždíme silnými peřejemi. Je hodně vody a indiáni mají co dělat, aby to ukočírovali. Zastavujeme asi po hodině u vodopádu, kde se vykoupeme a dostaneme těstoviny s tuňákem.

řeka Carrao

Arturo se hned zakoukal do mladé Němky Nicol a měl oči a pozornost jen pro ní. Jedeme po řece Carrao asi 3 hodiny. Je široká asi 100 metrů. Okolo je nádherná příroda a všude jsou Tepui (stolové hory). Občas je řeka tak divoká, že nám cáká do lodě. Dorazíme ke břehu a musíme jít kus pěšky. Po cestě je si koupíme od místní indiánky vodu. Za 30 minut opět nasedáme do loďky a pokračujeme. Tentokrát po menším přítoku řeky Carrao s názvem Rio Churún. V řece plavou divoká prasátka, je jich alespoň 40. Vůbec se nás nebála a plavala k nám.

 Po nějaké době zastavujeme u břehu a jdeme něco přes hodinu k vodopádu Salto Angel. Nahoru to ještě šlo, ale zpět jsme se vraceli po tmě a cesta džunglí byla mokrá a kluzká a hodně z kopce. Byla jsem na konci skupiny. Naštěstí jeden z Indiánů měl baterku a ke konci mě svítil a po špatné cestě mě i pomáhal.

vodopád Salto Angel

James Crawford Angel ( 1.8.1899 – 8.12. 1956) Americký letec a dobrodruh, po kterém je pojmenován nejvyšší vodopád na světě. Angelův vodopád (Salto Angel), je vysoký 979 metrů a padá ze stolové hory Auyántepui.

Atepui Canaima(stolové hory)

 Jimmy Angel byl velmi známým a uznávaným pilotem. V roce 1921 se setkal v Panamě s hledačem zlata Mc  Crackenem, který tvrdil, že na jedné stolové hoře ve Venezuele se volně povalují zlaté nuggety. Angelovi se se svým tajemstvím svěřil, protože ho ke svému podniku potřeboval – jen tak brilantní letec jako on totiž dokázal na stolové hoře se svým letadlem přistát. Na jedné hoře našli oba dobrodruzi tolik zlata, že ho nemohli pobrat. Rozhodli se proto, že se sem příště vrátí. Bohužel Mc Cracken po návratu  z hory zemřel na nějakou záhadnou chorobu a svoje tajemství si vzal do hrobu. Angel nevěděl přesně, kde ona hora leží – při předchozí výpravě neměli mapu a spoléhali se pouze na Mc Crackenovu paměť. Jenže stolových hor je ve Venezuele spousty a jsou si dost podobné. Jimmy Angel tedy zasvětil skoro celý zbytek svého života hledání oné zlaté hory, ale ta jako by se do země propadla. V roce 1935, při jednom ze svých průzkumných letů nad Guayanskou vysočinou, zahlédl Angel obrovský vodopád. Na základě jeho zpráv byla  k vodopádu v roce 1947 zorganizována americká expedice, která přesně změřila jeho výšku. A vodopád byl právem pojmenován po svém objeviteli. 9. října 1937 se Angel k vodopádům vrátil, aby u nich přistál. To se mu podařilo, ale letadlo zapadlo do bahna. Angel nemohl vzlétnout, a tak se vydal do nejbližší vesnice pěšky se svou ženou a zahradníkem, kteří byly na výletě s ním. Letadlo pilota Angela zůstalo na vrcholcích vodopádu až do roku 1970, kdy bylo Venezuelskými vojenskými vrtulníky přeneseno na bezpečnější místo. Dnes můžeme letadlo vidět před letištním terminálem ve městě Ciudad Bolívar. Na vrcholcích vodopádu je nyní umístěna jeho replika. Jimmy Angel zemřel v Panamě v roce 1956, následkem zranění utrpěném při letecké nehodě. Jeho synové se o 4 roky později vrátili k vodopádu a rozprášili do něj jeho popel. Splnili tak jeho poslední přání.

vodopád Salto Angel

Vrátily jsme se s Jankou od vodopádu bez úrazu. Začalo silně pršet. Ubytování bylo od vody jen pár kroků od vodopádu. Kemp Churun Vera byl vlastně jen střecha na kůlech a zavěšené hamaky. Dostaly jsme večeři a šly spát do houpajících se hamak. Vyfasovaly jsme deky. Moskytiéra žádná. Na záchod a k hamakám nám zapálili svíčky. Mohla jsem vidět všechny noční potvory, jak na mě svítí očima. Leje celou noc. Proudy vody padající na střechu mě nenechají spát. Vlhkost se nasákla do dek a je nám zima. V hamace to je možná příjemné si trochu poležet, ale spát se v tom nedá.

Cestopis následující den

Cestopis předchozí den

.

 

 

Dana Dajdulka
Dana Dajdulka

Více jak 15 let se pro mě stalo cestování drogou. Za tu dobu jsem mimo Evropu navštívila USA, Nový Zéland, Thajsko, Kambodžu, Velikonoční Ostrovy... poslední roky se mou láskou stala Jižní Amerika. Každá další cesta je pro mne nejenom výzvou, ale také uskutečněnými sny poznat místa , které tak dobře znám z knih a cestopisů.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *