Roháče patří mezi pohoří západních Tater a od roku 1987 jsou součástí Tatranského národního parku, který byl díky své unikátní flóře a fauně zařazen na seznam UNESCO v roce 1993. Pro své skvělé sněhové podmínky v zimním období a rozmanitou možnost vysokohorských túr v létě jsou Roháče navštěvovány turisty celoročně.
My jsme Roháče navštívili společně se skupinou kamarádů během letních prázdnin. Nejlepším měsícem je srpen, kdy není místní počasí příliš proměnlivé a většinou bývá celý den slunečno. Výjimkou jsou ovšem polední přeháňky, kterým jsme neušli ani my. Bohužel jsme byly většinou na nejvíce exponovaných místech, a tak nám okolní hromy a občasné blesky naháněly husí kůži.
Nebyli jsme nijak zkušená skupina vysokohorských turistů, a jak se ukázalo záhy, naše obavy, že bychom na některé výšlapy nemuseli stačit, byly zcela zbytečné. Cestou na vrcholky jsme totiž často potkávali turisty obuté převážně v teniskách. Nad čím jsme si mohli ukroutit hlavy, byly zástupy turistů v sandálech, žabkách a lodičkách, které jsme potkávali cestou k Velkému Roháčskému plesu (1562,2 m). Pravda je, že tato túra nepatří mezi ony náročnější, při kterých se občas musíte spoléhat i na místní řetězy, ale i tak při ní vyšlápnete po kamenité cestě do nadmořské výšky 1562,2 metrů.
Roháče nabízí mnoho turistických tras, přičemž si na vašem výletu můžete vybrat od jednoduchých 2 – 3 hodinových túr po desetihodinové fyzicky náročné túry, během kterých musíte některé úseky překonávat s pomocí řetězů. I pro lidi, které se většinou nebojí výšek, jsou zde některá místa, která můžou vyděsit. Například když sedíte obkročmo na vrcholku, přes který se musíte dostat dál a vlevo i vpravo máte kilometrovou propast. Člověk si přitom říká: „Teď by stačilo se jen naklonit trochu víc tam nebo tam…“
Ubytovaní jsme byly v chatičkách u slavné chaty Zverovka. Tyto sruby mají celkovou kapacitu 40 míst, přičemž se jedná o 4 budky, které mají dvoje samostatné vchody do pětilůžkových pokojů. Součástí chatiček je i záchod a umyvadlo. Nečekejte zde ale luxus v podobě sprchy. Na tu si musíte každý den zajít do nedaleké Zverovky. Od skrovného zařízení chatek se odvíjí i cena za ubytování. Za jednu osobu na noc tak zaplatíte od 6,60 euro, což je podle mého názoru ještě stále velmi lidová cena. Nezapomeňte si místa v chatkách objednat předem. Jsme totiž ve velmi turisticky atraktivní oblasti, a tak by na vás místo nemuselo zbýt. Dražší alternativou je i možnost přespání přímo v chatě Zverovka, kde si můžete k ubytování přikoupit i stravu. Cena za tyto služby se pak odvíjí od vašich nároků. Například za třílůžkový pokoj s vlastní sprchou a záchodem zaplatíte za noc 51 euro.
Tato chata má ideální polohu k túrám či cyklistickým výletům jakékoli délky a náročnosti. Jediná nevýhoda je, že první přibližně tři kilometry musíte ujít po asfaltové cestě, po které se táhnou procesí turistů, kteří se pak alespoň částečně rozprostřou po horských cestách. Také myšlenka, že tuto cestu budete muset absolvovat každý den, abyste se pak konečně dostali do hor, je poměrně deprimující.
Nedá se ovšem nic dělat. Pokud nechcete jít s batohem na zádech přechod přes toto pohoří, pak se s tím musíte smířit. Nakonec odměnou vám budou výhledy na překrásné hory Západních Tater.
Přidat komentář