• Menu
  • Menu

Starý Smokovec ze Sliezského domu

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Evropa » Slovensko » Starý Smokovec ze Sliezského domu

Do Starého Smokovce po žluté

Loučíme se s partou, která pokračuje dáel. My dnes sejdeme do Starého Smokovce. Odtud popojedeme do Štrbského plesa, kde máme zaparkované auto a pak přejedeme do Liptovského Mikuláše, kde máme zamluvené ubytování. Ajka má horečku a necítí se dobře, cesta úplně schůdná také není. Klouže to, ale námraza a sníh udělaly z okolí pohádkový les.

Sliezsky dom

Dolů by ti mělo být asi 2 hodiny. Nám to trvá více jak 3  hodiny. Jdeme po žluté turistické značce. Nikde nikdo až v dolních partiích potkáváme turisty, kteří se sunou nahoru. Cinkají na zvonečky a ujišťují nás, že medvědi už jsou vyhnáni. Hm, vtipné!

cesta do Starého Smokovce

 Těšíme se na dobré jídlo do Koliby (stylová tradiční restaurace s nabídkou typických slovenských specialit, připravovaných i v otevřeném krbu). Je tu narváno, dáme si horký čaj a skvělé jídlo, pak  rychle na vláček. Cesta ze Štrbského plesa není taky úplně sjízdná. Těšíme se do penzionu a do teplé postele.

Starý Smokovec

Sliezsky dom /Slezský dům/

V malebné horské krajině, přímo pod Gerlachovským štítem u Velického lesa na břehu Velického plesa,  stojí v n.m. 1670 m nejvýše položený hotel v Tatrách.

Sliezsky dom

První kamenná chatka z roku 1871 stála na východním břehu Velického plesa. V březnu 1874 ji smetla sněhová lavina. Roku 1878 postavili na jihovýchod od plesa menší dřevěnou útulnu. Zůstala v provozu jako noclehárna pro nosiče a horské vůdce i po roce 1895, kdy slezská sekce Uherského karpatského spolku postavila na západním břehu plesa první Slezský dům, původně jako přízemní dřevěnou budovu.

Chatu opětovně rozšiřovali a modernizovali. Zvlášť získala velkou adaptací z let 1957-1960, ale již r. 1962 zcela vyhořela. Od roku. 1968 je na jejím místě moderní horský hotel stejného jména.

Velické pleso

 

PŘÍSTUP: Starý Smokovec (žlutá, 1h50″/2h25″), středisko Hrebienok (červená, 1h15″/2h05″),  Polianka (zelená, 1h40″/2h00″), Batizovské pleso (červená, 1h00″/1h00″), Chata u Popradského plesa (červená, 3h30″/3h30″), osada Štrbské Pleso (červená, 4h35″ „), jezero Štrbské pleso (červená, 4h35″/4h45″), železniční zastávka Popradské pleso (červená-modrá, 4h10″/4h20″), Vyšné Hágy (červená-žlutá, 3h00″/3h30″), (žlutá-modrá , 1h35″/2h00″), Bilíkova chata (červená, 1h15″/2h05″), Turistická ubytovna 1h15″/2h05″), Zbojnická chata přes sedlo Průlom a Polský hřeben (modrá, 3h45″/3h45″), Východní Vysoká přes Polský hřeben (zelená-žlutá, 2h45″/2h00″), Lysá Poľana (zelená-modrá „/6h45“).

cesta do Starého Smokovce

Starý Smokovec

Obec Starý Smokovec patří k nejstarším  tatranským osadám a je základnou pro turisty a výlety do tatranských velehor. Nyní je administrativním centrem Vysokých Tater a významným dopravním uzlem. Starým Smokovcem vede trať Tatranské elektrické železnice. Je zde také lanovka na Hrebienok. Z Hrebienku vedou turistické stezky: Naučná stezka historie SmokovcovKřížová cesta na Pěknou vyhlídku i pěší trasa na Hrebienok. Ve Starém Smokovci myslí i na kulturu a je možné navštívit Muzeum tatranské kinematografie a fotografie, Tatranské dřevěné království, kde jsou sochy zvířat i pohádkových postaviček.

cesta do Starého Smokovce

Starý Smokovec leží na úbočí Slavkovského štítu. Město známé díky Smokovské minerálce. V roce 1793 vyrostla nedaleko pramenů hájovna a myslivecká chata majitele okolních lesů Štefana Csákyho.

Letoviskem se obec stala již v roce 1797, o tento status se zasloužil nájemce Juraj Rainer, který do Starého Smokovce přilákal široké společenské vrstvy.

Starý Smokovec

V roce 1904 zde byl postaveneépodle projektů budapešťského architekta Grandhotel.

V devadesátých letech 18. století byla postavena v blízkosti pramene hájovna a myslivecká chata. Veliký rozvoj nastal až v 19. století za Juraja Rainera, který osadu Starý Smokovec zpřístupnil všem majetkovým vrstvám. Mezi významné dominantní budovy v obci patří Grandhotel postavený v roce 1904, podle projektu budapešťského architekta.

 

Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *