Souq Waqif

Před naším odletem do Austrálie nás Lukáš zavedl ještě na jedno zajímavé místo: Souq Waqif (Starý trh), abychom zažili atmosféru starých arabských tržnic. V jeho sousedství dohlíží na dění kolem vysoký spirálovitý minaret Katarského islámského kulturního centra, známého také jako Fanar. Je podvečer a celá budova i s minaretem je pěkně nasvícena.

Došli jsme do labyrintu Souqu Waqif, který sice vypadá na první pohled jako starý, ale pravdou je, že byl nově postaven v oblasti, kde obchodování má tradici. Stejná část pobřežní Arabského zálivu byla poprvé svědkem obchodních aktivit již před bezmála sta lety. Obyvatelé a beduíni cestovali do těchto končin nakupovat a prodávat ryby, kozy a vlnu. V průběhu let však trh chátral a byl postupem času opuštěn. První fáze obnovy započala v roce 2006. Vybudovány byly dlážděné uličky a světlé, hrubě omítnuté stavby s prvky z dřevěných trámů jako připomínka původní architektury. Procházeli jsme okolo trhovců, u jejichž stánků bylo k dostání vše od ovoce, medu, pekařských výrobků, sladkostí, čokolády a koření po tradiční oděvy, šperky nebo koberce. Ve vzduchu jsme cítili různé cizokrajné vůně. Ve velikých hrncích se vařily tradiční jehněčí pokrmy, o kus dál nám pro změnu nabízeli italskou zmrzlinu. Souq Waqif má také plno luxusních arabských restaurací a kaváren.

Shisha

Sluneční svit nás pomalu nadobro opouštěl, navíc začínalo pršet a rozfoukal se vítr. Nezbylo než se uklidit do jedné z kaváren s krytým venkovním posezením. Lukáš nám objednal vynikající čerstvou limonádu z citrónů a máty; spolu s ní obsluha donesla metr vysokou vodní dýmku shisha a nabídla nám různé příchuti tabáku. Tradice kouření vodní dýmky sahá až 500 let zpět do minulosti a bezpochyby se i nadále jedná o oblíbenou místní vášeň a kratochvíli. Všechny kavárenské stolky byly obklopeny kuřáky a ve tmě a zvedajícím se větru všude poletovaly žhnoucí drobné částečky uhlíků zahřívajících tabák. Dan kouřil vodní dýmku naposledy před mnoha lety, takže tuto příležitost vzal s povděkem a vypouštěl páru o sto šest. Lukáš mu mocně konkuroval a nutno dodat, že i já jsem se chvílemi přidala.

Souq Waqif Art Center

Abychom alespoň na chvíli nechali naše plíce odpočinout, udělali jsme pár kroků a zašli se podívat do Souq Waqif Art Center, které si dalo za cíl uchovávání a podporu tradic umění Kataru a Středního Východu. V přízemí jsou umístěny galerie, kde převážně malíři tvoří i vystavují své práce. O patro výše jsou prostory pro studium výtvarné výchovy, malování a kaligrafie. Součástí centra je i umělecká knihovna. Kromě děl nás zaujal také výstavní interiér centra: vedle bílých stěn a zdobených oblouků a sloupů tvořících podloubí dominují barvy tyrkysová a hnědá. Na dřevěném stropě visí tapiserie a nekonečná řada barevných zdobených lustrů a dalších barevných lamp a prvků osvětlení. Prohlédli jsme si s Danem vystavené obrazy a chvilku pozorovali výtvarníky při práci.

Nemohli jsme odjet na letiště bez toho, abychom se nezastavili u promenády Corniche v místě, kde odolává vlivům jedna atrakce bez zdánlivého odkazu. Nicméně ještě před objevením nalezišť zemního plynu byli Katařané národem, který prosperoval z prodeje perel. Tehdejší potápěči bez moderního vybavení se po generace trénovali v ponorech a sbírali perly. Jako připomínka těchto časů zde stojí kašna ve tvaru lastury s velikou perlou uvnitř. Je pátek večer a všude jsou davy lidí. Motají se bez přestání i kolem kašny, takže děláme pár fotek a mizíme. Ještě pohled na přístaviště kýčovitě osvětlených lodí dhow a naší krátké návštěvě Dohy je amen.

Letiště a směr Austrálie

Nasedáme do auta a směřujeme na letiště. Silnici lemuje více než 1 600 barevných světelných sloupů. Město opouštíme opravdu ve velkém stylu. Máme před sebou let trvající 14 hodin a bylo by příjemné mít vedle sebe volné nějaké to sedadlo. Na letišti zjišťujeme možnosti a vyplatilo se: dostáváme místa na čtyřsedačce a dvě sedadla k dobru. Pro oba z nás to bude premiérový let na palubě Airbusu A380. Děkujeme Lukášovi, že se nám skvěle věnoval a my tak strávili fajn den při cestě na druhý konec světa. Celkem rychle absolvujeme pasovou i bezpečnostní kontrolu a už na nás z dálky míří svoje knoflíky obří žlutý medvěd se stínítkem lampy na hlavě. Váží skromných 15 875 kilo a vydražil jej jeden z členů královské rodiny za 6,8 milionu EUR. Rodina medvěda neměla kam umístit, a tak skončil tady na letišti. Najdeme odletový východ letu QR908 do SYD a jelikož se už nastupuje, jdeme rovnou do letadla. Letuška nás posílá úplně na konec kabiny a po schodech nahoru. Nádhera! Sedíme na horní palubě, kde je pouze 56 sedadel ekonomické třídy. Interiér je pěkný, prostorný a hlavně tichý. Let je pěkně dlouhý, a tak střídavě jíme, pijeme, spíme, koukáme na video. Servis byl skvělý – starali se o nás stevardka se stevardem, oba velmi milí. Jak Dan později zjistil, stevardem byl Daniel z Plzně a hned si měl po zbytek letu s kým povídat v kuchyňce.