• Menu
  • Menu

ŠVÝCARSKO 6

Lauteraarhutte a cesta na ledovec

Budíme se zase brzy. Klárka už je vzhůru a stůl připravený. Naposledy snídáme společně. Sába, Jirka a Kuba si balí domů, my ostatní na výlet. Loučíme se s nimi a vyrážíme do Innertkirchen Guttannen. Cesta z Adelbodenu je dlouhá, ale projíždíme krásným údolím a ze všech stran nás obklopují masivní hory. V jedné skoro kolmé stráni obdivujeme staříka, který holýma rukama (kosou) seká vysokou trávu. Všude ve Švýcarsku mají i v těch nejvýše a nejhůře dostupných místech skoro anglický trávníček.

cesta na Lauteraarhutte (9)

Lauteraarhutte

Pokračujeme dál kolem dvou obrovských hrází až na parkoviště k hotelu Hospitz. Cesta trvala asi 2 hodiny. Vyndáváme batohy, fotíme starý autobus a vyrážíme směr Lauteraarhutte. Nejprve přecházíme hráz, která mi ze shora připomíná římský amfiteátr. Pokračujeme po schodech vysekaných do skály, procházíme 2 tunely a pak dlouho podél jezera. Terén se hodně střídá. Chvíli jdeme z kopce, chvíli do kopce. Kolem je krásná příroda, šedomodře zbarvená voda v jezeře, vodopády a hodně borůvek. Párkrát zastavujeme, abychom se „sťukli“ a na pláž na konci jezera se dostáváme asi za hodinu a půl. Vyndáváme těstovinový salát a dáváme pauzu na oběd.

cesta na Lauteraarhutte (7)

Ledovec

Po 20 minutách konečně vyrážíme a směřujeme k ledovci! Cesta z pláže vede po hromadě kamenů a trvá asi 20 minut. Pak konečně přecházíme přes ledovec. Je hodně špinavý a tak není na první pohled jasné, že je to ledovec. Pak přecházíme na cestu na stráni. Potkáváme skupinu s průvodcem a snažíme se ji předběhnout. K chatě jdeme asi hodinu a půl a se skupinou se tak různě střídáme a předbíháme. V dáli už vidíme náš cíl, když se kousek od nás objevují dva malí kamzíci. Pořizujeme fotky a pak už jdeme rovnou k chatě. Půl hodinky sedíme před chatou, opalujeme se a dáváme vrcholové pifko a Kolonády na chuť. Přišla se na nás podívat místní slepice, prohlídla si nás, dala pusu kachničce a pak zase odkráčela pryč. Výhledy i počasí jsou úžasný! Krásné zakončení našeho výletu.

cesta na Lauteraarhutte (6)

Adelboden

Cesta dolů je mnohem rychlejší, potřebujeme co nejrychleji odjet a tak trošku chvátáme. Ofukuje nás nepříjemný vítr a mě bolí hlava. Skoro 10 km úsek běžím. Jsem nadšená, že nám to tak krásně vyšlo a těším se, až dojdu k autu, protože je v kufru čerstvé mléko, na které mám celou cestu hroznou chuť.  K autu jsme dorazili ve 20h a hned vyrážíme do Adelbodenu. Jsem promrzlá a pořád mě bolí hlava, a tak usínám a probouzím se až u chaty.  Po teplé sprše připravujeme večeři. Ze předchozího dne z grilovačky zbyl losos a kuře, k tomu jsme si opekli brambory s cuketou, udělali caprese a teplý čaj. Pak jsme připravili svačiny na cestu domů. Já jsem byla totálně vyřízená a tak jsem šla spát, ostatní ještě popíjeli víno a povídali si.

cesta na Lauteraarhutte (20)

 cestopis následující

cestopis předcházející

Sára Schlitzová

Jsem studentkou Zahradní a krajinné architektury na ČZU v Praze. Za cestovatelku a dobrodruha se považuji již od chvíle, kdy mě starší sestra na půli cesty poslala samotnou do školky. Kromě cestování a fotografování (amatérské), ráda trávím čas s přáteli. Od malička se věnuji sportům a hře na housle. Taky ráda vyrazím za kulturou (divadlo, výstavy, kino).

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *