Vánoční procesí v Mexiko City
Šly jsme se podívat na náměstí Zócalo a zjistit, jestli už mají postavený vánoční stromeček. Zatím mu ještě nedostavěli horní část. Myslím, že byl stejný, jako měli na náměstí loňský rok. Je umělý a má na sobě jako ozdoby gigantická víčka od Coca- Coly, mašličky a spirálky. Všude bylo plno policejních hlídek a na náměstí stavěli dělníci kluziště. U podloubí stála veliká, zeleně oblečená smrtka v klobouku. Před katedrálou vyčkávalo procesí a na to jsme se musely jít podívat. Většina věřících byla oblečena v bílem, v rukách drželi květiny a vnášeli do katedrály sochu s Ježíšem. Netuším, co to bylo za církevní svátek, ale socha byla jako z hororu. Ježíšovo tělo bylo od hlavy k patě od krve, záda zbičovaná, ruce připoutané ke sloupu a na tváři měl velikou skvrnu, asi od polibku Jidáše. Nehrála k tomu žádná hudba, jak je většinou typické při procesí.
Zašly jsme s Jankou do katedrály, ale jiným vchodem než vcházelo procesí. Přestože jsme v katedrále už několikrát byly, i tak nás opět zasáhla její nádhera. Tradičně jsme zapálily svíčku, což provádíme na každé naší cestě po Latinské Americe. Janka chtěla koupit mamince růženec a i když dva vybrala, ještě jsme se rozhodly, že zajdeme do obchodu s církevními předměty. Bylo před Vánocemi a krámky by mohly být hezky vyzdobené. Mexičané jsou silně věřící, ale i pověrčiví. Kombinace katolicismu a původních tradic je vidět v jejich každodenním životě. Proto mě nepřekvapilo, že v té samé pasáži, kde byly obchody s betlémy, vánoční tématikou, církevními potřebami pro farnosti, stál hned vedle obchod pro jinou neoficiální víru.
Ve výloze visel vysušený ďábel. Už jsem o této sušené bizarně vyhlížející zrůdnosti slyšela, ale viděla jsem ji poprvé až zde. Špičatá hlava, veliké zešikmené oči, velká pusa, pár dlouhých nohou a rukou, netopýří křídla a ocas. Hotová představa ďábla. Skutečnost je méně zajímavá, protože se jedná o malého rejnoka, usušeného a asi trochu vymodelovaného. Prodávali tu všelijaké bylinky a masti na tradiční nebo šamanské medicíny. Babča ve dveřích na mě koukala dost nepřátelsky a do obchodu jsem raději nešla.
Místo toho jsme se šly podívat do obchodu s církevními potřebami, kde byly regály narvané k prasknutí. Janka tu hledala pro maminku náramek, který slouží také jako růženec. Prodávali zde mimo jiné i děsivou sochu krvácejícího Ježíše, kterému visela střeva z břicha. Dal se tu koupit Jan Pavel II. v nadživotní velikosti, všichni svatí z latinského světa, betlémy, svíčky, bible a růžence.
Přidat komentář