Epopeya del Pueblo Mexicano – Palacio Nacional
Palacio Nacional na východní straně náměstí Zócalo byl na seznamu míst, které jsme bezpodmínečně musely navštívit. Nejen kvůli samotnému paláci a zajímavé historii, ale především jsme chtěly vidět 274 metrů čtverečních nástěnných maleb. Technice se říká „pintura mural”, což doslova znamená nástěnná malba – „muralismo” Malby Rivery v Palacio Nacional představují nejen bohatou historii Mexika, ale i znalosti, rituály a dovednosti původních obyvatel. Muralismus sloužil jako „leporela“, protože na začátku dvacátého století byla v Mexiku vysoká negramotnost a obrazy byly jediný způsob, jak lidem srozumitelně předat potřebné informace a pochopit vlastní dějiny.
Kočky v ruinách původního paláce
Stavba paláce započala v roce 1522 jako druhá soukromá rezidence pro Hernána Cortése. Po pozdějších zásadních přestavbách sloužila jako sídlo španělských místokrálů a v roce 1821 byl palác přejmenován na Palacio Nacional. Paradoxně stojí na místě, kde měl svůj palác aztécký císař Moctezuma II. Dnes je Palacio Nacional sídlem mexické vlády. Prezident zde sice nebydlí, ale má zde kancelář. Třípatrový palác má grandiózní fasádu lemovanou dvěma věžemi a třemi portály. Nad hlavním vchodem visí zvon Campana de Dolores, na který zvonil v roce 1810 otec Miguel Hidalgo a signalizoval zahájení války za nezávislost. Pod zvonem je balkon, z něhož každoročně 15. září v 11 hodin zahajuje prezident zvoněním začátek každoročních oslav nezávislosti. Palác má pět velkých nádvoří a několik menších, kapli a botanickou zahradu s kaktusy a okrasnými stromy. Krásná je historická knihovna – Fondo histórico De hacienda Antonio Ortiz Mena a v zahradě na ruinách původního paláce žije velké množství koček.
Do paláce se vstupuje z levé boční strany a vchod je přísně střežen. Musela jsme odevzdat pas a policista jej hodil skrz zamřížované okénko. Další ozbrojenci s prstem na spoušti nás bedlivě sledovali. Prošly jsme rámem detektoru kovů a ještě nám i prohlédli batohy. Skvělé bylo, že se tu neplatilo vstupné a fotit jsme mohly, co jsme chtěly.
Epopeya del Pueblo Mexicano
Prošly jsme barokní chodbou na hlavní nádvoří paláce s třístupňovými arkádami a renesančními sloupy. Uprostřed stojí fontána s bronzovou sochou Pegase, která symbolizuje odvahu, inteligenci a moudrost. Ctnosti, které by měla mít osoba vládnoucí zemi. Nad schodištěm se nám otevřel pohled na obrovskou fresku Epopeya del Pueblo Mexicano čili Epopej mexického lidu od Diega Rivery. V horní část celé epopeje je freska ohraničena pěti oblouky. Levá strana je vyhrazena politickým a socialistickým ideálům Diega Rivery. Nechybí ani jeho manželka Frida s rudou hvězdou zavěšenou na krku a její sestra Christina, se kterou jí byl Diego nevěrný. Vpravo je legenda Toltéků s postavou vousatého bílého muže Quetzalcoatl (Opeřený had), který měl podle legendy ukončit vládu tyranů a přinést zemi mír. Učil svůj lid umění, řemeslům a zavedl spravedlivé zákony pro svůj lid.
Ve střední části malby jsou různé scény z historie Mexika. Násilné dobytí Španěly a zničení Tenochtitlanu, nástup nové katolické víry s příchodem františkánů a dominikánů a založení svaté inkvizice, válka s USA v roce 1847, druhá francouzská intervence a vláda Maxmiliána Habsburského, liberální reformy z roku 1857 a boje za nezávislost od roku 1810 až do mexické revoluce z roku 1910. Uprostřed všeho dění je zlatý orel stojící na kaktusu umístěném na kamenném podstavci. Nedrží v zobáku hada, jak je tomu ve znaku Mexika, ale vypadá to jako červené a modré plátno.
Další Riverovy nástěnné malby
Vyšly jsme po schodech na chodbu v patře a obdivovaly další Riverovy nádherné nástěnné malby, které vytvářel po dobu 22 let. Detailně vymaloval scény ze života Aztéků, jejich kulturu a postavy v tradičních krojích. Znázornil slunce, které bylo centrem světa jejich náboženství, celé aztécké hlavní město Tenochtitlan vybudované na jezeře, ale i běžný život indiánů, jako třeba tkaní a barvení látek, tavení a zpracovávání zlata, oslavy, chrlící sopky, Tlatelolco trhy, pěstování a sklizeň bavlny, kakaa, kukuřice a gumovníku, chov zvířat, stavění pyramid, malování na svitky, šamany a kouzelníky. Nechyběl ani legendární modrooký potomek Malinche a Cortése jménem Martin, který je pokládán za prvního mestice v Novém Španělsku. Drastické jsou výjevy z dob konkvistadorů, mučení, znásilňování žen, vypalování cejchů, vraždění původních obyvatel, ukrutnosti inkvizice a španělských kněží, kteří ničili posvátné knihy a víru indiánů. Mísení ras, nemoci, dovoz hospodářských zvířat z Evropy. Upozorňuje na otroctví a příliv černých otroků. Rivera ztvárnil pád nádherného světa původních obyvatel a události, které následovaly tak barvitě a dokonale, že jsme měly slzy na krajíčku.
Přidat komentář