• Menu
  • Menu

Velká Hejšovina (Szczeliniec Wielki)

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Evropa » Polsko » Velká Hejšovina (Szczeliniec Wielki)

 Velká Hejšovina (Szczeliniec Wielki) 

“ Krásné Čechy, Čechy  mé, ale Polské.“ Pohybovali jsme se v Orlických horách, bylo nádherné podzimní počasí a tak jsme se rozhodli zajet do Polska, na historicky naše území –  do Kladska, do Národního parku Stolové horyNaším cílem byla největší pískovcová stolová hora ve střední Evropě – Velká Hejšovina (Szczeliniec Wielki,919 m, německy Große Heuscheuer). Hora se nachází v Polsku nedaleko od hranic s Českou republikou. Je součástí Stolových hor (Góry Stołowe) , které jsou geologicky a geomorfologicky  pokračováním Broumovských stěn. Toto pásmo značně rozpukaných a rozčleněných mořských sedimentů se táhne od  Teplicko- adršpašských skal, až po polské městečko Palanica Zdroj na jihovýchodě, resp. po Zawory na severozápadě. Do tohoto pásma tak patří vedle již zmíněné Velké Hejšoviny a Teplicko-adršpašských a Broumovských skal také Stolová hora Ostaš a Kočičí skály. A na polském území, Bledne skaly (Bludné skály) a Skalne Grzyby (Skalní hřiby).

Velká Hejšovina Szczeliniec Wielki
Velká Hejšovina Szczeliniec Wielki

Malý Szceliniec

Malý Szceliniec (895 mn. m.) je z důvodu ochrany přírody pro turisty nepřístupný a tak se vydáváme na Velkou Hejšovinu. Velká Hejšovina na je ideálním výletem pro celou rodinu a dobrá volba pro výlet s dětmi. Výchozím bodem je obec Karłów, která je asi 15 km autem od našich hranic. Prohlídka skalního města je asi na dvě hodiny. Na vrchol vede stezka s 665 schody, kterou vybudoval hostinský z Karlova F. Pabel spolu s majorem B. von Rauchem. Právě F. Pabel vytvořil prohlídkovou trasu a nazval většinu skal.  Tyto pohodlné, dnes již  betonové schody se zábradlím a  dřevěné  bezpečné chodníčky vás dovedou až na nádhernou vyhlídku, na které je turistická chata tyrolského stylu připomínající orlí hnízdo přilepené ke skále.

Velká Hejšovina Szczeliniec Wielki(12)

Turistická chata – Orlí hnízdo

Skalní stěny jsou až 60 m vysoké. Nádherné místo na přespání , pozorování východu i západu slunce. Terasu restaurace přímo na vyhlídce ocení tatínkové, co si rádi dají pivo na krásném místě  ( chata poskytuje 42 lůžek v turistických pokojích s patrovými postelemi (pokoje 1×4, 3×6, 2×10 lůžek). Soc. zařízení je společné, s teplou vodou. Při zaplnění pokojů je možné spát i na vlastní karimatce ve společných prostorech chaty. V chatě je restaurace s možností stravování a wi-fi signálem. Pro dlouhé večery možné využít společenské hry nebo knihovnu. Chata byla postavena již v roce 1845.)

Cena: Celoročně mimo Silvestr: 35 zł/os/noc, na vlastní karimatce na zemi 15 zł/os/noc, pokoj samostatně jen pro 2 osoby 80 zł/pokoj/noc. Zapůjčení povlečení 8 zł/os/pobyt. Slevy pro školní skupiny. Horká voda je zdarma. 

Skalní město

Od turistické chaty  začíná vstup do skalního města a na další vyhlídky. Je zde  pokladna, ač jsme neměli polskou měnu, bez problému jsem zaplatili v Kč. Vstupné se platí v turistické sezóně (jaro – podzim), 5 Zl. děti 2,5 Zl.

Vstoupíme do hluboce rozeklaných skal Stolových hor plných překvapení ,vyhlídek , hlubokých roklí, kde ještě v létě je možno najít sníh.  Pro děti  je tady mnoho zajímavých prolézaček a tunelů a skal podivuhodných fantazii tvořících představ. Ďáblova kuchyně, Kuří noha, Krakonošova šíje, Dvounohý hřib – to jsou jen některé z názvů skalních útvarů z kamenného bludiště na této hoře. Projdeme na druhou stranu náhorní plošiny Velké Hojšoviny a ocitneme se v zajetí dalších nádherných výhledů daleko do krajiny.

Opět velmi pohodlná zpáteční cesta vás přivede opět na místo, kde jste vyšli a zde můžete dětem připravit další překvapení. Na úpatí Stolových hor se nachází Dinopark Karlów vstupné asi 4 Zloté (asi 26 Kč), děti polovinu. Zde je web dinoparku   http://www.park-dinozaury.pl/

Velká Hejšovina Szczeliniec Wielki(13)

Obecné informace a okolí

Národní park Góry Stolowe, vyhlášený roku 1984, uzavírá ze západu Kladskou kotlinu a svým západním výběžkem zasahuje do České republiky pod názvem Broumovská vrchovina. Mezi nejvyšší body patří Szczeliniec Wielki (Velká Hejšovina, 919 m. n. m.; na skalní plošinu, odkud začíná prohlídkový okruh, vede více než 600 schodů), Szczeliniec Maly (Malá Hejšovina, 896 m), Naroznik (816 m) a Skalniak (Bor, 915 m. n. m.); na jihovýchodě se nachází fantastické skalní útvary – hřiby, věže, kužely, skalní bludiště; více než 60 % lesní plochy parku tvoří smrky z přelomu 19. a 20. stol. Mimo to se zde zachází unikátní druh bříz, borovic, javorů a jeřábů; je zde několik cenných přírodních rezervací:

  • Wielke Torfowisko Batorowskie (rašeliniště) – přírodní rezervace posetá flórou, její část pokrývá smrkovo – borovicový les – největší atrakcí rašeliniště jsou vzácné vrby a nízké rostliny
  • Lezyckie Skalki – skoro110 ha oblasti s přírodou typickou pro savanu – jsou zde unikátní skály z třetihor a velký počet chráněných rostlin
  • Szczeliniec Wielki – chráněná krajinná oblast dostupná z Karlówa – nachází se zde mnoho groteskních malých skal a labyrintů; bludiště lze projít po značeném okruhu (po zaplacení vstupného); četné výhledy z okrajových skal; z vrcholu hory (919 m) je krásný výhled na Sudety, Krkonoše a Orlické hory
  • Bledne Skaly (Skalniak – Bor,852 m.n.m.) – krásné bludiště v pískovcových skalách; možno celý okruh (po zaplacení vstupného) projít po značených chodníčcích – uvidíte množství pískovcových skal, hluboké pukliny, průrvy, labyrinty a tunely.

Zajímavosti z historie

 Celá oblast se nachází na území Kladsko, které bylo dlouho historicky našim územím.  V osmnáctém  století dobyto a připojeno k Prusku  dále  si udrželo český ráz, i díky tomu že se zde udržela početná česká menšina. V předválečné době byli Češi  postupně zatlačeni  na východ  tohoto území až do  oblasti , které se říká „Český koutek“ rozumí tyto vesnice: Slané, Březová, Žakš, Chudoba (s Blažejovem), Velká (Německá) Čermná, Jakubovice, Stroužné (s Bukovinou), Nouzín (s Ostrou Horou). V květnu 1945 území Kladska obsadila Rudá armáda. předali toto území do správy Polska. Pro polské úřady byli Češi příslušníky nacistického Německa a byli odsunuti s Němci.  Tento a podobné spory na česko – polských hranicích vyvolalo mezi Polskem a Československem tichou válku (v roce 1945 naše armáda dokonce připravovala vojenské obsazení Kladska) do které opět zasáhlo Rusko ( v té době Sovětský svaz) v roce 1947 byla podepsána smlouva o vzájemné pomoci, ale napětí stále přetrvávalo. Později mezi Polskem a ČSSR byla ve Varšavě 13. června 1958 podepsána nová smlouva o konečném vytyčení hranic, která byla ratifikována 17.října 1958 . Tím jsme o  tento skvost naší krásné krajiny definitivně přišli.

 

 

 

 

 

 

Jan Schlitz

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

komentář