• Menu
  • Menu

Vltava na raftech

Je středa 27. května. Koronavirus se dále rozvolňuje a mně volá Gabča. Jani,  zítra s námi jedeš na raftech Vltavu! Hlásí chladné a deštivé počasí, na vodě jsem  byla poprvé a naposledy před více jak 30. lety jako pedagogický dozor na umělecké SUPŠ. Tenkrát jsme jeli Lužnici po bouřkách a byl to adrenalin.

Jedeme s 10. dětmi z ústavu a k tomu ještě se přidruží dalších 11 ze SVP  Plzeň. Takže tahle 30.členná partička včetně osmi dospělých vyráží  souběžně z Prahy a Plzně na místo setkání ve Vyšším Brodu.

Vyšší Brod

Vyšší Brod

Seznamuji se s naší skupinou, kterou vede Karel, Aleš a Gábina a 10 kluků z dobřichovického ústavu. Za SVP je to Marek, Vlaďka, Karel, Kateřina a děti.  Po odvezení aut a nafouknutí raftů se rozdělujeme na  4 skupiny, včetně dvou plzeňských. Je chladno a na lodě se nám moc nechce.  Já jedu s hlavním lodivodem Alešem. Sedáme na rafty ve Vyšším Brodě  a modlíme se, aby nepršelo ani na vodě ani až dojedeme do kempu. Je už dost hodin a my máme před sebou nějakých 11 km. Je kolem 20 hodiny, když kotvíme v přístavu a v našem prvním kempu.

Vyšší Brod

Kemp Rožmberk nad Vltavou

Při  rozvolňování  covid 19 je  kemp téměř prázdný. Sprchy a toalety jsou otevřené jen u hlavní budovy. My táboříme až za chatkami  a „naše“ toalety jsou ještě zavřené. Stavíme stany,  někteří kluci staví stan poprvé a tak to není tak jednoduché. Vlaďka pistolí změří každému teplotu. Snažíme se rozdělat oheň. Moc to nehoří, je vlhko,  ale buřtíky, co přivezli Plzenští,  si nakonec  s chutí sníme.

Rožmberk nad Vltavou

V kruhu pak všichni řekneme své jméno a něco malinkého o sobě. Je chladno a tak do pozdních hodin  vydrží jen ty nejotrlejší. Děti toho mají myslím dost a jsou rády, že se ve spacáku trochu zahřejí. Dost věcí je mokrých a jen tak do rána neuschnou. Mám namožené rameno a tak si chytrá hlava mažu celý krk a ruce nějakou Gába-mastí. Dostanu z toho takovou zimnici, že se nejméně 2 hodiny nemohu zahřát a dávám si na hlavu i kulicha… Ráno poprchává, oheň, kde se vaří čaj moc nehoří. Přestává pršet a tak necháme malinko uschnout stany, uklidíme v houfu celý prostor a pak rychle balíme. Dnes nás čeká cesta do Krumlova.

Rožmberk nad Vltavou

Český Krumlov

Na to jak dnes mělo být, jsme měli z pekla štěstí. První slejvák nás dohnal při zastávce Na Pískárně, kde jsme se mohli schovat  i občerstvit, další pak při další zastávce, kde jsme si dali všichni horký čaj na zahřátí a déšť přestáli bez úhony. V půlce cesty jsme dostali na náš raft velkou posilu Davida, který naší posádce /Aleš ji vtipně nazval akademickou- fotograf, průzkumník, pozorovatel…/ velmi pomohl. Dnes bylo i několik parádních jezů, ten nej byl asi v Krumlově. Pěkně nás to trochu hodilo na kameny pod jezem /na což jsme byli upozorněni a připraveni/. Aleš je zkušený vodák a David umí vzít za pádlo, zvládli jsme to !

Jez český Krumlov

Jsme v kempu  kousek za jezem u cedule Český Krumlov. Dnes už jsou stany postaveny rychleji.  Náš stan  opět staví Zoltán, díky! Oheň také hoří a připravuje se obrovský hrnec  skvělého guláše s těstovinami -něco na způsob kočička a pejsek vaří dort!  Někteří pomáhají Vlaďce s gulášem, jiní hrají fotbal a někteří  jen tak lelkují. V kempu jsou i sprchy. Já si za kovovou  dvacku užívám horké vody, paráda. Po večeři si děti  sedají do kruhu a začíná hodnocení. Marek dětem i nám nám na dobrou noc zahraje na kytaru. Paráda!  Den i děti byli moc fajn.  Vedle kempu nad jezem pod skalou řve bezohledně z baru  až do nočních hodin muzika.

kemp Český Krumlov

Zítra nás čeká cesta do Zlaté Koruny.

Ráno je zase chladno a tak všichni se tlačí k ohýnku.  Dáme si horký čaj  a něco k snědku.  Vše vzorně připravené skupinou z Plzně. Naše akademická loď přibírá další posilu Sama. Počasí při vyplutí je docela pěkné a snad vyleze i sluníčko. První zastávka je v centru Krumlova, odkud je krásný pohled na Krumlovský zámek. Na břehu si dáváme malé občerstvení, někteří se jdou i projít kousek do města. S Gabčou a skupinkou z Dobřichovic jdeme do Cikánské jizby. V příjemném prostředí hospůdky /která dělá prý skvělé halušky, ale má ještě zavřeno/ nás zdraví majitel a tak po chlapsku rozmlouvá s „našimi“ kluky. Tak jen, aby si Ti kluci z toho vzali aspoň něco do života!  Rafty už čekají na odplutí a tak si musíme pospíšit, trochu se ta naše návštěva protáhla. Cesta krásnou krajinou a téměř prázdnou řekou je skvělá. Na několika místech se naše rafty spojí a vládne prima atmosféra. Při jedné manipulaci se trochu vymkne ovládání lodí a tak někteří musí skočit do vody – Aleš, Petr, David a další. Někteří to berou s úsměvem, někteří jsou naštvaní, viď Davide?

akademická loď

Zlatá Koruna

V odpoledních hodinách, zrovna svítí slunce, když přijíždíme do Zlaté Koruny. Krásný kemp s pohledem na klášter. Někteří odvážlivci se jdou vykoupat do Vltavy. Začíná balení některých věcí s rozhodnutím, že zítra už nepoplujeme. Chaos v očíslovaných oblecích půjčených naší skupině od Plzně je vyčerpávající a my se snad nedopočítáme. Je pod mrakem, jdu se podívat ke klášteru Zlatá Koruna, který je pěšky z kempu asi 15 minut. Procházím vesničkou až ke kostelu a klášteru. Je zavřeno. Pokračuji sadem pod klášterem a paprsky dopadají  na okna klášteru. Vracím se zpět, pod mostem se na řece ozývá hovor z opozdilé lodi.

Zlatá Koruna

Na ohni se zatím připravuje velká lahůdka, vepřové a kuřecí  steaky. Mistr kuchař  MAREK tu odvádí neskutečnou práci /tak jako všichni Ti dospěláci!/. Po skvělé večeři ještě pár písniček na kytaru a pak už všichni do hajan.

z Českého Krumlova do České Koruny

Ráno čaj na ohni, každý si donesením malého kousku dřeva zaslouží hrnek čaje a něco k tomu. Je sbaleno ještě naložit lodě.  Zkusíme, jestli nás pustí s dětmi do Zlaté Koruny. Pustili by, ale kvůli kovidu jsou skupiny po 15 a nejsme objednaní. Tak nic. Vracíme se zpět tady ještě čeká na děti i nás dospělé vodácký rituál, který musí každý vodák prodělat.  Jednotlivě, každý nováček,  dostane spršku na hlavu a plácnutí pádlem po zadku, pak osvědčení  a podání ruky. Jsme vodáci. Začíná se zatahovat a pršet, když vyrážíme. V nedaleké vesnici čeká na všechny překvapení. Smažák s hranolkama! Myslím, že všichni si ho zaslouží, a kluci a holky ani nedutají!

Zlatá Koruna

Výkony všech dětí na vodě byly skvělé a to, co všechno pro ně dělají „jejich“ vychovatelé je   úžasné!

Zlatá Koruna
Jana Schlitzová
Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *