• Menu
  • Menu

Výlet na Ukrajinu 5 – Vinianské jezero a lom Karier Užgodrod

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Evropa » Slovensko » Výlet na Ukrajinu 5 – Vinianské jezero a lom Karier Užgodrod

Hranice Vyšné Nemecké

Od Zemplínské Šíravy je to k Vinianskému jezeru pár minut. Nachází se v obci Vinné. Je krásně a tak se tady vykoupeme. Není tu teď moc lidí a tak si to tu náramně užíváme. Voda je příjemná, ještě se zastavíme v Salaši, kde ochutnáme rybí polévku i zelňačku a halušky se slaninou.

Vinianské jezero

Malé jezero s rozlohou 8 ha vzniklo vytvořením umělé hráze a přivedením vody z Vinianského  potoka. Kolem je překrásná příroda. Mimo koupání je zde možné provozovat vodní sporty a rybolov. Je zde kemp a více možností ubytování.

Vinianské jezero

Na hranice s Ukrajinou, co by kamenem dohodil

Tak vykoupané a dobře najedené vyrážíme směr Slovensko – Ukrajinská hranice ve Vyšném Nemeckém. K hranicím je to necelých 40 km.

Trochu máme sevřené žaludky, teď jsme zjistily, že mimo mezinárodního řidičáku musíme mít k dokladům  plnou moc od majitele vozidla, které patří mé dceři. Tak to je mazec.

Vyšné Nemecké

Jsme na hranicích, zařazujeme se do fronty a hlavně si říkáme, nesmíme jet do pruhu pro kamióny. Konečně nás pustili Slováci, v celní zóně je něco napsané, ale nikde nikdo a tak pokračujeme dále, samozřejmě do pruhu pro kamióny. CUVAJTE, cuvajte!!! No, tak couvám a zařazuji se do správné fronty. Když jsme na řadě křičí na mě celník:  papierok, papierok! Nechápeme! Papierok od vojáčika! Nemáme! Tak cuvajte, cuvajte. A tak znova couváme k úžasu všech řidičů zpět k celníkovi. Který už je na svém místě. něco na mě ječí, mezitím nám nejméně 4 x kouknou do kufru, vezmou doklady a znova zpět k přechodu. Když konečně dostaneme doklady (které jsme odevzdaly nejméně 2x). Na to nemám nervy, běž je přesvědčit, že je to naše auto. Gabča se tam nějak zasekla a na mě jdou mdloby, tak trochu jako když jsme jezdili do NDR. Chci domů! Gabča přichází, nehne barvou a říká rychle jeď! Ona to ta holka fakt ukecala!

vojáčik , co dává papierok !

Jsme na Ukrajině! V Užgorodě jsme za pár minut, nechce se nám tady moc zastavovat. Nemáme ale ukrajinské peníze. Kousek za centrem zastavujeme, Musíme si dát kafe /lepší by byl panák! /.

Kávu mají, ale chtějí jen ty jejich peníze. Sakra! Seznamujeme se s Ruslanem, který pije pivko. Objedná nám kafe a vyměňuje nám dle kurzu 50 Euro za ty jejich ukrajinské hrivny /UAH/.Ptáme se ho, kde je tady jezero na koupání, moc to nechápe a už vůbec né, že chceme spát v tý naší káře.

Lom Karier Užgorod

Nakonec má velmi dobrý nápad, že prý kousek odtud je lom na koupání. No, větší radost nám nemohl udělat.

Je tady na kole, které strkáme do dodávky a vyrážíme. To jsme ještě velmi neznalé některých silnic na Ukrajině. První zkouška je hned cestou do lomu. Je tak strašná, že se divím, že jsme nezničili auto hned tady. Je pravda, že několk otlučených kár jsme cestou potkali a nikdo se nedivil. Zdravíme doktora z Užgorodu, který se prý v lomu koupe každý den po celý rok.

Lom Karier Užgorod

Lom  Karier, Užgorod

To, co se před námi objevuje nám vyrazilo dech. Nejenom, že je tu lom s parádním koupáním, ale tady jsou i terasy s lehátkama, hospoda, převlíkárna, vše. Prý sem jezdí hodně lidí z Užgorodu i Slováci, kteří bydlí blízko hranic. Pořádají se zde i větší akce, lidé sem chodí poslouchat muziku, pít i grilovat.  Teď je zavřeno, protože pršelo, ale Ruslan se zná se správcem a tak jsme vpuštěny dovnitř. Neskutečné, skvělé. Jedná se o zatopený lom, který leží ve městě. Přístup sem  je z obchvatu. Na vrcholku kopce je vpravo polní cesta po které se přijede až k vodě, teréňákem určitě.

Lom Karier Užgorod

Lom byl zatopen náhle, je zde potopeno mnoho techniky, která je zrezlá. Myslím, že se tady dá i potápět. Dokonce nám nabízejí, že můžeme v lomu přespat, ale my potřebujeme popojet dále.

Lom Karier Užgorod

Směr Mukačevo

Zpět na hlavní silnici řídí Ruslan, pak si bere kolo a loučíme se. Díky Ruslane!My míříme směr Mukačevo. Trochu nevíme, kde budeme spát, ale to se za pár hodin ukáže. Je tma, tak hurá Ukrajino!

Jana Schlitzová
Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *