• Menu
  • Menu

Zámek Lemberk

Lemberk – zámek sv. Zdislavy

Zámek Lemberk leží na severu, téměř u hranic s Německem,  v těsném sousedství Jablonného v Podještědí,  v malebné krajině podhůří Lužických hor. Pro původně raně gotický středověký hrad, byl vybrán strmý ostroh ještědského hřbetu – hora Krutina. Hrad byl později přebudován na zámek a jeho podoba prošla několika stavebními změnami: nejprve na pozdně renesanční a potom raně barokní s úpravami z období klasicismu.

Historie

První historické prameny o původním  raně gotickém hradu jsou  od  1.poloviny 13.stol. Lemberk vznikl jako strážní pevnost na obchodní cestě do Žitavy, jako jeden z prvních panských hradů na našem území,  na soutoku Panenského a Kněžického potoka. Vybudoval jej Havel z rodu Markvarticů. Tomuto rozvětvenému rodu patřil okolní kraj. Hrad pojmenoval Löwenberg, dnešní název Lemberk se z tohoto názvu vyvimul zkomolením.  Havel Markvartice byl znamenitý rytíř a rádce Krále Václava I  a  později jeho syna Přemysla Otakara II. Ale daleko významnější , se pro naše dějiny,  stala jeho manželka,  paní Zdislava z Křižanova na Moravě.

ZDISLAVA

Zdislava (ochránkyně chudých a paní svatého života),  která se svou pomocí  chudým, uzdravováním a  rodinným životem,  stala vzorem ostatním  pro svůj příkladný život. Za své činy a zázraky uzdravení  byla Zdislava  21.května 1995 v Olomouci papežem Janem Pavlem II. svatořečena.  Po své smrti 1.1.1252 byla pohřbena v kostele, který založila a na jehož místě dnes stojí  Bazilika minor svatého Vavřince a svaté Zdislavy. Její ostatky jsou zde uloženy dodnes.

zámek Lemberk
zámek Lemberk

Markvarticové drželi panství do konce 14.století. Posledním majitelem z tohoto rodu byl Hašek z Lemberka, který se dostal do ozbrojeného konfliktu s příbuzným Janem z Vartemberka. V r. 1398 byl Lemberk dobyt a Hašek za dramatických okolností zemřel. Haškova dcera , provdaná za Hynka Berku z Dubé, Lemberk nezískala. Majitelem se stal Jarek ze Železnice a v roce 1401 Lemberk  přechází do rukou Vartemberků,  za nichž v roce 1427 byl hrad dobyt husity a zpustošen. Okolo roku 1430 přechází hrad do rukou slavného rodu Berků z Dubé. A dědicové Jindřicha Berky z Dubé(švagr Jiřího z Poděbrad )  jej prodávají v roce 1470 Janovi z Elsnic. Následuje mnoho dalších majitelů ,  Kryštof z Talkenberka vystřídal Bartl Wiese, následoval ho Hanuš z Penciku a po něm Kryštof Rausendorf, jehož žena Markéta prodala v roce 1518 zpustlé panství Vilémovi z Illburka.

Z hradu zámek

Hrad postupně ztrácel svůj gotický vzhled.  Se změnou hospodářských změn v šestnáctém století začíná zvelebovat i panství Lemberk počínaje vlastnictvím Viléma u Illburku. Šlechta začíná hospodařit a zdrojem bohatství se stává polní hospodářství, chov dobytka, rybníkářství a pivovarnictví. V roce 1550 zdědil panství Vilémův zeť, Jindřich Kurcpach z Trachenberka. Pod jeho vedením statky začaly vzkvétat. Osadil opuštěné vsi, zakládal další (např. Kryštofovo údolí), stavěl mlýny, pily, pivovar. Za jeho panství se zřejmě Lemberk začal přestavovat na pohodlnější renesanční zámecké sídlo. V r.1581 získává Lemberk majitel sousedního panství Jablonné, Jindřich Berka z Dubé a Lipého. Z jeho doby pochází renesanční západní zámecké křídlo. Dalším majitelem se v roce 1559 stal Vratislav z Donína, majitel sousedního grabštejnského panství. Vratislav nechal renesanční palác zvýšit o druhé patro a přistavěl věž s vřetenovým schodištěm. Tato úprava je projevem tzv. saské renesance, která se na severu  Čech postupně prosazuje víc než česká renesance. Ve stejné době na místě bývalého gotického mostu vyrostla nová vstupní věž .

zámek Lemberk
zámek Lemberk

Zvenčí byla stavba pokryta psaníčkovým sgrafitem. Původní gotická věž vyrostla o dvě patra s galeriovým ochozem. Za pánů z Donína, kolem roku 1610, byl v hlavním sále zhotoven malovaný dřevěný kazetový strop. Do dřevěných rámů bylo nasazeno 77 desek se zcela neobvyklým námětem zvířecích bajek. Předlohou k výzdobě stropu byly Ezopovy bajky a kniha Theátrum morum (Divadlo mravů) nizozemského rytce Jiljího Sadelera, vydána v Praze v roce 1608. Pod každou bajkou je krátký staroněmecký text, jenž vysvětluje její význam. Bitva na Bílé hoře měla vliv i na lemberské panství, které v r. 1623 jako konfiskát zatížený dluhopisy, koupil  Albrech z Valdštejna. Připojil jej ke svému vévodství frýdlantskému a zámek Lemberk uděloval v léno svým důstojníkům. V roce 1633 se jako leník uvázal v držení Lemberka,  Valdštejnův první důstojník Jan Rudolf Breda, který do Čech přišel v roce 1620 s vojskem kurfiřta bavorského a účastnil se bitvy na Bílé hoře. Po Valdštejnově smrti  bylo panství Bredovi  dědičně ponecháno. V roce 1660, po smrti svého otce, se rozhodne ze zámku vybudovat honosné sídlo  syn Kryštof Rudolf Breda. Aby dostatečně reprezentoval své postavení u císařského dvora,  pozval Kryštof v letech 1660 – 1680 umělce a stavitele z Holandska a  Itálie  a nechává zámek přestavět do ranně barokní podoby, která se uchovala dodnes. Návrh pravidelného uspořádání nádvoří sevřeným ze všech stran zřejmě vypracoval ještě Valdštejnův architekt Nicola Sebregondi. Nad průjezdem do nádvoří vznikla velkolepá kaple Seslání Ducha svatého, která má bohatou štukovou výzdobu, jsou zde nástropní obrazy Ježíše Krista a Panny Marie a oltář se sochami světic. Východní křídlo mělo být hlavním obytným centrem se širokým schodištěm v jeho středu. Západní a sev. stranu chránily dva mohutné bastiony, obložené tesanými kvádry. Byla upravena i tzv. Zdislavina světnička,  zřízena černá kuchyně s otevřeným schodištěm a malá ledárna na uchování zásob ledu. V této době byl také poblíž zámku vybudován Bredův letohrádek se zahradou.

Sochy v Bredovské zahradě
Sochy v Bredovské zahradě

Lazaret pro vojáky

Cestu k němu dodnes lemují hrázděné chalupy, věznice, škola a sýpka na obilí. Na rozdíl od jiných zámků nebydlela většina služebnictva na zámku, ale v dřevěných chalupách v okolí. Pod kopcem stál hospodářský dvůr a pivovar. V době velkého nevolnického povstání umírá Kryštof  Rudolf  Breda v Praze a o panství se stará jeho manželka Benedikta se synem. V r.1726  Bredové panství prodávají  Filipu Josefovi  Gallasovi majiteli libereckých a frýdlantských statků. Po své smrti r. 1757 Filip odkazuje veškerý svůj majetek  poslednímu žijícímu tohoto rodu, synovci Kristiánu Filipu z Clamu pod podmínkou, že ke svému erbu přijme také erb Gallasů a jméno si změní na Clam-Gallas. V  té době pro  Lemberk nastávají těžké časy.  V průběhu sedmileté války  roku 1758 byl v Bajkovém sále zámku Lemberk zřízen polní lazaret pro vojáky raněné v bitvě u Hochkirku (nedaleko Budyšína v SRN). V důsledku špatného zásobování a hlavně nedostatku léků zde zemřelo více jak 1000 mužů, kteří jsou pohřbeni v nedalekém lese. V té době byl zámek hodně poničen.

  Zámek byl dlouho neobyvatelný, chyběla okna i dveře a Clam – Gallasové ho  opravovali až do poloviny 19.stol. .   To se projevilo osazením klasicistních oken a dveří. V mnoha pokojích se objevila kamna,  velké místnosti byly rozděleny na menší pokoje.  Po smrti Kristiána Filipa Clam – Gallase zdědí Lemberk jeho syn Kilián Krištof.  Štědrý muž s velkým zájmem o veškeré umění. Jeho manželka byla přítelkyní Ludwiga van Beethovena, který pro ni složil několik skladeb. Jejich syn Eduard Clam – Gallas  jeden z nejvýznamnějších rakouských generálů 19.století,  ač neprávem obviněn z vlastizrady k trestu smrti, se na svých panstvích, zejména na zámku Frýdland dožívá úctyhodného věku 86 let. Poslední potomek rodu Clam – Gallasů, Eduardův syn, umírá v roce 1930 a zanechá po sobě sedm dcer, mezi které se rozdělil veškerý majetek rodu. Zámek Lemberk získala  Gabriella provdaná Auersperková, která jej vlastnila až do roku 1945.

Bredovský letohrádek
Bredovský letohrádek

Lamberk pod správou nacistů

V roce 1938 bylo pohraniční území tzv. Sudety podstoupeno Adolfu Hitlerovi a o rok později začala druhá světová válka. Zámek Lemberk byl pod nucenou správou nacistů. Po skončení válka v roce 1945 vstoupily v platnost dekrety prezidenta republiky, kterými byl majetek osob německé národnosti postaven pod národní správu. A do té doby  je zámek majetkem státu. V roce 1951 bylo na zámku zřízeno Muzeum bytové kultury, kde lemberské sbírky doplnily vlastními sbírkovými předměty.

V r. 1971 došlo na zámku k stavební havárii. Kontrolou bylo zjištěno napadení dřevomorkou a celý areál byl na 20 let uzavřen. V té době proběhliy generální rekonstrukce. Zámek je přístupný veřejnosti od 11.7.1992.

hrázděné domky v předzámčí Lemberka
hrázděné domky v předzámčí Lemberka

             otevřeno

  • Listopad – březen: zavřeno
  • Duben a říjen: soboty, neděle a svátky od 9 do 15 hodin
  • Květen, červen, září: úterý až neděle od 9 do 16 hodin
  • Červenec a srpen: úterý až neděle od 9 do 16,30 hodin
Jan Schlitz

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *