Záskalská nádrž, Chaloupky, Neřežín
Únorové slunečné počasí lákalo ven. Na hory daleko, do města se mi nechce, vodní plocha bude to pravé. K Záskalské nádrži je to z Prahy 45 minut. Autem se dá zajet až k nádrži, ale také dojít pěšky. Po cestě jsem potkala mnoho chodců, kteří si udělali sobotní výšlap do přírody.
Záskalská nádrž
Po hrázi pokračuji až k místu, kde se jde k Chaloupkám. Velice mě potěšilo, že tu nejsou zákazy a jezero se dá obejít. Místy, kde nesvítí sluníčko, je přeci jen docela chladno, pro idylku by to na vodní ploše chtělo trochu únorového ledu Cestička pohodlná, místy podmáčená, břehy místy travnaté, někde to vypadá jako malé plážičky. Voda mi připadá čistá a tak hned mi napadá, že až bude vhodné počasí , stálo by za zkoušku se tady vykoupat. Trochu mě vyděsil štěkot psa. V duchu se modlím, doufám, že je za plotem. Pokračuji až téměř na konec jezera. Už od jezera je vidět, že část pozemku je soukromá, za stromy v odrazu vodí plochy je krásný dům, možná zámeček. Jdu kolem střiženého plotu až k silnici.
Neřežín
Jsem v osadě Neřežín, založené v polovině 18. století. Přes můstek nad Červeným potokem, kolem kapličky, pokračuji do lesa. U starých domků se ke mně připojí kocour a není sám, koček se na slunci vyhřívá u domu na pneumatice více. Vracím se zpět po silnici, kolem krásného domu, a za místem , kde stojí karavany scházím znovu k vodě a vracím se na hráz.
Osídlení Neřežína souviselo s rozmachem průmyslové výroby na hořovickém panství hrabat Vrbnů. Neřežín je poprvé uveden v r. 1770 při zavádění čísel popisných, v té době zde bylo deset domků. Původní domky byly dřevěné. Krytinu tvořily došky nebo šindel, později při přestavbách se používaly vepřovice, tzv. bácy, kámen a cihly. Roku 1874 byl v centru Neřežína postaven litinový kříž, práce nedalekých komárovských železáren. Vedle kříže byla v roce 1883 vystavěna kaplička. V chalupě čp. 3 žil pověstný silák uhlíř Hejl, jehož památný kámen dosud stojí u „Pecí“ u brdské střelnice.
Záskalská nádrž
Vystavěna byla nádrž v letech 1956-1960 na vodním toku Červený potok. Vzhledem k okolní průmyslové oblasti bylo jejím účelem hlavně vodárenský odběr pro průmysl, dále pak k ochraně před povodněmi jelikož se nachází pod brdskými hřebeny, a k rekreaci.
Hráz je přímá, zemní, sypaná dlouhá 110 m a vysoká 16 m. Objem činí 0,74 mil. m3 vody.
Povodí Vltavy, státní podnik, rekonstruoval, vodní díla Záskalská a Dráteník, aby nedošlo k ohrožení stability hráze při případných velkých povodních. Došlo ke zvýšení odolnosti hrází a kapacity výpustných zařízení tak, aby případné mimořádné povodně byly bezpečně převedeny.
Dalším turistickým cílem může být zřícenina hradu Valdek.
Přidat komentář