Přírodní rezervace Budňanské skály
Geologický odkryv Budňanské skály je tvořen zvrásněnými vrstvami nejvyššího siluru a nejstaršího devonu, Jsou to mořské usazeniny, které se zde uložily si před 380-420 miliony let.
Nejvyšší silur je zastoupen přídolským souvrstvím. Jsou to černošedé deskovité, organickými hmotami bohaté vápence s četnými, rytmicky se opakujícími vložkami vápnitých břidlic. Obsahují množství mořských zkamenělin, zejména rovných schránek hlavonožců, schránky mlžů, plžů, částečně rozpadlých těl mořských lilijic, zbytky graptolitů, korýšů i vzácné nálety velkých členovců.
V blízkosti hranice silur- devon se projevuje změna v ukládaném materiálu. Zvýšenou činnost mořských proudů se hromadila hlavně drť z rozpadlých těl mořských lilijic. Svědectvím jsou mocné lavice světlých vápenců, na jejichž zvětralém povrchu lze vidět množství zbytku lilijic, zejména z rodu Scyphocrinites. Svrchní část odkrytého sledu je tvořena opět tenčeji vrstevnatými deskovitými vápenci, které jsou celkově světlejší a mají méně vložek břidlic než vrstvy silurské.
Budňanská skála je pomocným mezinárodním standardním profilem (parastratotypem)) pro vedení hranic mezi silurským a devonským útvarem. Dolňuje světový základní profil (stratotyp) na Klonku u Suchomast. Vlastní hranice silur-devon, vymezená mezi vrstvami č.41 a 42 a je na stěně označena bronzovými deskami.
Budňanská skála je také jedinečným příkladem disharmonického vrásnění vrstev, při němž se tence vrstevnaté vápence vrásnily do složitých malých vrás, zatímco odolnější silně lavicovité vápence tvoří jednoduché velké vrásy. Ke zvrásnění došlo asi před 350 miliony let.
Na skále je možné sledovat i disharmonické vrásnění vzniklé různou deformační schopností mocných vápencových lavic a deskovitých vápenců s břidlicemi během vrásnění.
Lokalita Budňanské skály se nachází na levém břehu řeky Berounky na katastru městyse Karlštejna, na území CHKO a národní přírodní rezervace Karlštejn.
Přidat komentář