Tikal – Chrám velkého Jaguára v Guatemale.
Ráno čekáme na bus před hotelem už v 6 hodin. Věděly jsme, že bude vedro a tomu jsme se chtěly vyhnout. Přijel o půl hodiny později a řekl, že vlastně vyjede až v 7, že mají málo lidí. Konečně jsme na cestě, jedeme pomalinku. Všude po cestě jsou značky pozor nosál, pozor puma, pozor had ! Tak jedeme krokem. Projíždíme Petenskou džunglí. Jsme na místě, jdeme si koupit lístek a chceme platit kartou, ale to tu neberou. Jen s obtížemi jsme daly dohromady quetzaly. Je to 150 za osobu. Hned u brány je tlupa nosálů, jsou nádherní a téměř krotcí. Podle mapy jsme hned zabloudily a udělaly si hodinovou procházku džunglí. Máme sebou vodu, tak to zvládáme.
Po procházce podél široké cesty ve stínu džungle, konečně směřujeme ke Grand Plaza a míjíme řadu nízkých pyramid a kamenných obydlí. Vystoupit z džungle na velkou zelenou plochu a uvidět chrámu Velkého jaguára je neskutečný zážitek a to ještě nevím, že vlastně vidíme chrám ze zadní části. Tato velkolepá architektura je o to působivější že Mayové nepoužívali kolo jako nástroj. Byli pozoruhodně zruční v matematice a astronomii. Chápali představu o nule a chrámy jsou konstruovány přesně v souladu se všemi druhy astronomických událostí s neuvěřitelnou přesností.
Po staletí bylo město Tikal zcela zapomenuto v džungli. Mayská civilizace se zhroutila poměrně náhle kolem roku 1000 našeho letopočtu. Pravděpodobně z důvodu probíhajících válek mezi městy. Tikal byl znovu náhodně objeven roku 1850 a stal se známý na celém světě. Když průzkumníci dorazil, mohli zde vidět obrovské kopce a bujnou vegetaci. Nicméně Tikal byl ještě v dobrém stavu a dokonce i dřevěné překlady zůstaly dobře zachovalé. Vykopávky a dobře promyšlené restaurátorské práce neporušily správnou rovnováhu mezi tím, jak město dříve vypadalo. Téměř působí, jako by bylo stále obydleno.
Chrám Velkého Jaguára je vysoký 44 metrů. Janka leze nahoru a já si zatím fotím hnízda snovačů.
Chrámu Masek, je hned naproti chrámu Velkého jaguára na Grand Plaza. Lezu nahoru a mám nádherný výhled.
Chrám Dvojhlavého Hada
je vysoký 64 metrů a byl postaven za vlády krále Yik´in Chan K´awiil. Lezeme nahoru a je tu unikátní pohled na krajinu.
Velká pyramida , tato 30 metrů vysoká pyramida byla dokončen ve 4. století našeho letopočtu. Má plochou střechou. Na vrchu byl postavený dřevěný chrám. Stavba byla ozdobena štukovými maskami slunečního boha.
Náměstí Sedmi chrámů se nachází východně od Velké Pyramidy a sloužilo pravděpodobně pro slavnostní shromáždění a slavnosti. Moc se mi tu líbilo, mělo to zvláštní atmosféru, byl tu klid, ptáci zpívali a stromy dělaly příjemný stín. Samozřejmě jsme neviděly všechno co Tikal může nabídnout, navíc je takové vedro, že mě štípou oči usychajícího potu. Tady je ale opravdová oáza.
Ušly jsme snad 20 kilometrů, vylezly na všechny chrámy a pyramidy, bolí nás nohy a nic jsme celý den nejedly, jen pily vodu. Budou 2 pm a přijel pro nás bus zpět do Flores. Jdeme do restaurace, hned vedle našeho hotelu. Je tu krásný výhled na jezero. Najedly jsme se a Janka chtěla platit dolary, což je tu běžné. Majitel byl zřejmě Němec. Bankovka, kterou jsme chtěli platit, byla mikroskopicky natržená. Odmítl ji vzít. Říkaly jsme to majitelce hotelu a ta nám ji v pohodě vyměnila. Rovnou jsme si u ní zaplatily bus do Belize za 15 dolarů. Smyjeme ze sebe sůl a pot a jdeme si koupit pití do krámu s klimatizací. První co tu vidíme. Pokladní nám markovala nějakou položku navíc, ale všimla jsem si toho. Tak nám vrátila zpět. Daly jsme si pivko u jezera a koukaly na západ slunce. Je to naše poslední pivo v Guatemale. Zítra Belize.
Přidat komentář