• Menu
  • Menu

Apulie – červenec 2019 – 2.část

dkasper
Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Evropa » Itálie » Apulie – červenec 2019 – 2.část

Cestou do Mattinaty, kde jsme měli zamluvené ubytování na další čtyři noci, jsme ještě projeli kolem Castel dell Monte. Jeho půdorys má tvar osmiúhelníku a na každém rohu má věž také osmiúhelníkovou. Do Matinatty v oblasti Gargano jsme dorazili pozdě odpoledne a ubytovali se v Hotel Baia delle Zagare, který je 10 km za městem. Hotel je vybudovaný na skalnatém útesu a na dvě místní soukromé oblázkové pláže se dá sejít buď po schodech, nebo sjet výtahem. Hotel byl moc hezký a až následně jsme si uvědomili, jaké štěstí jsme měli na krásnou a poloprázdnou pláž. V Apulii totiž není úplně nejlehčí najít nějaké přístupné místo na koupání, a když se to podaří, je narvané lidmi – tedy alespoň o víkendech.

Casel dell Monte

Náš pokojík nebyl velký, ale měl terasu s lehátky a přes stromy bylo vidět na moře. Hotelová restaurace měla také krásný výhled, bohužel jídlo nebylo nic moc, ale na druhou stranu na víno jsme si stěžovat nemohli.

Celý třetí den jsme proleželi u moře. Měli jsme v rámci ubytování rezervovaná lehátka a slunečníky, ale my jsme se uvelebili na venkovních postelích s nebesy. Další den už nás celodenní flákání nebavilo, takže jsme po poledni sedli do auta a popojeli ještě kus na sever. První zastávka byla v městečku Vieste a druhá v Peschici. Bylo úžasné, že nikde nebyli skoro žádní lidé, protože Italové prostě dodržují poměrně dlouhou siestu a ven vylézají až večer. A cizinců jsme za celý týden moc nepotkali. Na večeři jsme tentokrát zajeli do Mattinati a v Dalla Nonna nám moc chutnalo.

Peschici

V pátek jsme si po snídani půjčili motorovou loďku. S půjčením tady nikdo nemá problém, nejsou potřeba žádné předchozí zkušenosti ani doklady. Po dvouminutové instruktáži tak byla loď na 4 hodiny naše (130EUR). Projeli jsme tedy obdobnou trasu jako předchozí den autem a dostali jsme se až do Vieste. Dvakrát jsme zakotvili u pobřeží a vykoupali se v nádherné čisté a teplé vodě. Zbytek dne jsme pak opět proleželi na pláži u hotelu.

Další den nás po snídani čekala skoro dvouhodinová cesta zpět do Bari. Město jsme si prošli a pak ještě i menší Monopoli. Poslední dvě noci jsme byli ubytovaní v Polignano a Mare v hezkém hotýlku jen s 5 pokoji Cinquevite – ten náš pokoj měl bazének přímo v ložnici. Další minibazének byl na střešní terase, kde podávali i snídani. Opět jsme měli „štěstí“ na právě probíhající festival – tentokrát šlo o oslavu knih – všude po městě byla místa, kde se večer scházeli lidé a autoři četli ze svých knih. Město tak bylo plné lidí a některé ulice se nedaly projet autem.

Polignano a Mare

Protože bylo ještě málo hodin, chtěli jsme zajet na pláž. Ta přímo ve městě je sice hezká, ale narvaná lidmi, proto jsme chtěli popojet kousek za město. Sice jsme nakonec přístup do moře našli, ale nebylo to nic moc, takže jsme se jen smočili a vrátili se zpět do Polignana a Mare. Prošli jsme opět krásné historické centrum plné kamenných domů a malebných uliček a pak se šli hodit do gala, protože nás čekala večeře v restauraci Grotte Palazzese – rozhodně to stálo za to, protože prostředí bylo dokonalé a jídlo úžasné. Ani jsem se nedivila, že hned u dvou stolů vedle nás se během večera odehrála žádost o ruku.

Poslední den před odletem nás čekala cesta na jih do Lecce – města proslulého svými barokními paláci. Převažuje zde sice barokní styl, ale najdete zde i římský amfiteátr a římské divadlo. Z Lecce jsme pokračovali do Otranta, kde jsme se chtěli vykoupat – jenže nedělní den vylákal na pláž všechny z širokého dalekého okolí, takže jinak krásná městská pláž byla plná lidí a deštníků a to nás odradilo. Původně jsme chtěli dojet až na CapoSanta Maria Di Léuca, ale nakonec jsme dojeli do Castro Marina a tam jsme si na dvě hodiny půjčili loď (60 EUR + 24EUR za benzín). Na moře jsme vyráželi ve čtyři odpoledne a tentokrát to bylo poměrně dost adrenalinové, protože zde byly vlny, na kterých naše loď skákala jako divá. Až dost daleko na sever od přístavu jsme našli místo, kde se dala vyhodit blízko pobřeží kotva a tím pádem se dalo i skočit do moře. Voda zde byla opět neskutečně čistá a modrá, ale pobřeží se nám líbilo víc na severu v Gargánu.

Do Polignano a Mare jsme to měli dvě hodiny jízdy – naštěstí zde vede čtyřproudá rychlostní silnice, takže se vzdálenosti překonávají poměrně snadno. My jsme za ten týden najeli po Apulii a okolí cca 1250km. Na dobrou večeři jsme zašli do Osterie dei Mulini.

V pondělí jsme vstali v půl sedmé a odjeli na letiště (cca 45 min), kde jsme vrátili auto a v devět hodin odletěli zpátky do Prahy.

Apulie rozhodně stojí za návštěvu. Málokde je tak kouzelné moře, jen je do něj těžké se dostat. Místní městečka jsou malebná a v době polední pauzy úplně bez lidí. S komunikací to byl trochu problém, protože spousta Italů vůbec nemluvila anglicky, ale nakonec jsme se vždycky nějak domluvili. Pochutnali jsme si na báječných vínech vyprodukovaných na okolních vinicích i na olivových olejích, které tady vyrábí každý druhý.

dkasper
dkasper

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *