Více jak 15 let se pro mě stalo cestování drogou. Za tu dobu jsem mimo Evropu navštívila USA, Nový Zéland, Thajsko, Kambodžu, Velikonoční Ostrovy... poslední roky se mou láskou stala Jižní Amerika. Každá další cesta je pro mne nejenom výzvou, ale také uskutečněnými sny poznat místa , které tak dobře znám z knih a cestopisů.
Sol de Mañana Aguas Calientes, poušť Salvadora Dalího a sopka Licancabur. Janka se v noci vzbudila, že jde na záchod. Jako automat jsem vstala a šla taky. Svítíme si baterkou. Jen jsme se vrátily, začala jsem si balit spacák, že je čas na odjezd. Janka nechápavě koukala, co dělám. Byla totiž půlnoc. Tak hezky šup do spacáku. K snídani jsou nějaké sladké placky...
Poušť Siloli – Colorada, Árbol de Piedra Jsme v poušti Siloli. Zastavujeme na místě zvláštních skalních útvarů vyrůstajících přímo z pouště. Nejzvláštnější z nich je sedmimetrový Árbol de Piedra – Kamenný strom, který se rozšiřuje odzdola nahoru. Údajně je deset tisíc let starý. Počasí se naštěstí umoudřilo. Jsme nadšení, protože jedeme k nejkrásnější...
Salar de Chiguana Sopky Chiguana a Ollangue, laguny s plameňáky. Vstáváme v 6,30. Je chladno a šero. Ve spacáku, ale bylo teplo. Šla jsem na záchod a po noci bez proudu a světla, byl v děsném stavu. Naštěstí tu byl ještě jeden za kuchyní. K snídaní jako vždy chléb a marmeláda. Zabalili jsme si věci. Říkala jsem si, že by nebylo špatné dojít se podívat na kostelík...
Ostrov Incahuasi Jsou dvě hodiny a těšíme se, co nám Pedro nabídne k obědu. Máme nádherné počasí. Solná pláň bíle září. Kráčíme po nekonečné sněhobílé pláni a máme pocit, že nám pod nohama křupe čerstvě napadaný sníh. Zastavujeme před solným hotelem. Venku jsou stolečky a sedátka. Samozřejmě vše ze soli. Hotel Palacio de Sal Hotel & Spa stojí uprostřed...
Salar de Uyuni Největší solná pláň na světě a hřbitov vlaků. Už je to tady, v noci jsme špatně spali a smrkáme krev. Obávám se, že bude hůř. Vstáváme v 6 ráno. Pohled na ranní ulici je jak vyšitý z divokého západu. Prach, potulující se psi. Už tu jen chybí Buch a Cassidy. Auto do věznice mělo přijet v půl 11. Naštěstí se tu po půl hodině čekání zastaví naše paní...
Uyuni, kde chcípl pes… Petr špatně spal, zato já a Janka jsme spaly jako jezevci. Je brzo na snídani a tak ještě lezeme na střechu nafotit si Potosí z výšky. Je to nádherný pohled. Jdeme na snídani a u stolu s námi sedí několik Francouzů s dredama na hlavě. Dostali jsme snídani, marmeláda a vajíčko. Paní zapomněla na pečivo a když nám nesla džus, vtipkovala...
Potosí – UNESCO Jdeme na snídani a jaké to překvapení, snídaně nebyla v ceně. Opět džus, marmeláda a chleba. Celý batoh i kapesníky mám načichlé coca leaves. Jako obvykle požádáme o horkou vodu do termosky a z lístečků si děláme čaj na cestu. Zavolali jsme si taxíka a přemýšlíme, kam do směnárny. Ještě je všude zavřeno. Okolo nás chodí starší ženy v...
Město čtyř jmen Sucre, Charcas, La Plata a Chuquisaca. Nakoupeno, sbaleno a čeká nás noční přejezd do Sucre. Bus měl přijet v 6,45pm, ale už přes hodinu se nic neděje. Čekáme ve strašném zápachu od motoru nekonečně dlouho a žádná informace. Janka jde na záchod a vtom autobus přijel. Ve vteřině naložili všechna zavazadla i naše batohy a Janka nikde. My samozřejmě...
La Paz Jdeme na snídani a opět marmeláda, máslo, chleba a pozor, dvě lžičky vajíčka. Dnes je náš poslední den v La Paz a máme toho ještě hodně. Moc se tedy s jídlem nezdržujeme a hned jdeme na Plaza Murillo. Je tu nějaká demonstrace a protestující se začínají srocovat. Plaza Murillo se jmenuje na počest vlastence Pedra Dominga Murillo (1759-1810), byl to míšenec a...
Tiahuanaco UNESC – Město mrtvých V noci jsem se probudila zimou. Vzala jsem si zimní bundu, ale i tak bylo chladno. Brní mi ruce a nohy. Je to pocit, jako bych dostávala výboje elektrického proudu. Nevím, zda je to reakce na léky, co bereme, nebo jen ta zatracená výška. Janka to má taky. Vstáváme v půl 6. ráno a je sluníčko. Sice se nám už začala loupat kůže...