• Menu
  • Menu

Cesta Bolívie, Chile, Velikonoční ostrovy 10

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Jižní Amerika » Bolívie » Cesta Bolívie, Chile, Velikonoční ostrovy 10

 Ostrov Incahuasi 

Jsou dvě hodiny a těšíme se, co nám Pedro nabídne k obědu. Máme nádherné počasí. Solná pláň bíle září. Kráčíme po nekonečné sněhobílé pláni a máme pocit, že nám pod nohama křupe čerstvě napadaný sníh. Zastavujeme před solným hotelem. Venku jsou stolečky a sedátka. Samozřejmě vše ze soli.

vulkán Tonupa

 

Hotel Palacio de Sal Hotel & Spa stojí uprostřed Salar de Uyuni. Byl postaven v roce 2007. Při stavbě moderního hotelu se použilo přes milion solných kvádrů, jako cement posloužila speciální směs soli a vody. Ze soli jsou vytvořené všechny podlahy, zdi i stropy a stejně tak i většina nábytku a některá světla. Každý ze 16 pokojů disponuje vlastní koupelnou a soláriem a funguje v něm topení i elektřina.

Chuvica

V oblasti Salar de Uyuni fungovaly v minulosti dva jiné solné hotely, ty ale úřady kvůli problémům s hygienou a rovněž nepříznivým ekologickým dopadům na solnou poušť uzavřely.

K obědu dostáváme jako předkrm avokádo, sýr, rajčata, okurky. Hlavní chod je nějaké maso, obávám se, že z lamy a jako je příloha quinua. Po chutném jídle si trochu prohlédneme hotel.

Salar de Uyuni

V těsném okolí jsou hromádky soli. Je to tradiční způsob výroby soli, která se hromadí v malých hromadách k odpaření vody a snadnou přepravu. Dalších 40 minut pokračujeme směrem na Ostrov Incahuasi. V dálce je vidět vulkán Tunupa. 5 432 m. U vchodu platíme vstupné a jdeme po cestičce okolo celého strova. Je to do kopce. Jance a Petrovi se tady moc líbí. Na mě je tu moc lidí. Fotíme kaktusy a okolní solnou poušť.

Incahuasi

Incahuasi, neboli Isla del Pescado, je vlastně jediné místo na Salaru, kde je vegetace a to díky korálům. Rostou tu gigantické kaktusy druhů Echinopsis atacamensis, popř. Trichocereus pasacana a Echinops tarijensis). Tyto kaktusy vyrostou o 1cm za rok. Některé jsou až 12 metrů vysoké a jejich stáří se odhaduje na několik stovek let.

Incahuasi

Sejdeme zpět z ostrova na solnou pláň a všichni se tu fotí. Dají se tu dělat různé optické triky. Petr si vyzul boty a užívá si sole naboso. Máme tu dlouhé stíny a obzor je tu opravdu nekonečný. Jdeme se ještě podívat na zvláštní útvary vytvořené solí.

Incahuasi

Odjíždíme do vesničky Chuvica. Pokračujeme ještě kousek autem nad vesnici a ubytováváme se v našem solném hotelu. Opět vše ze soli. Máme pokoj pro tři a vybalujeme spacáky a věci na spaní. Dveře tu nejdou zavřít. Podlaha je také jen sůl. Janka se najednou vyděsila, že nemá peněženku. Naštěstí jí nakonec našla. Chytře se jde rychle osprchovat, ale za par minut vypnuli proud. Stihla to na minutku. My jsme to raději vzdali. Hygiena musí stranou.

Chuvica

Záchod je venku a po vypnutí proudu nesplachuje voda. Přirovnala bych to tu ke kozímu chlívku. Máme ale střechu nad hlavou a to je hlavní. Jdeme na večeři při svíčkách. Sedíme s lidmi z našeho okolo stolu. Na všechny máme nějaké přezdívky. Američan „Bazén“. Číňan je „Šikmáč“, Kolumbijec „Hlásná trouba“, nikdy nezavře pusu a průvodce Pedro je „Bezprsťák“, chybí mu prostředníček na pravé ruce. Dostali jsme výbornou polévku, kuře a dokonce láhev místního vína. Nabídli jsme okolo všem naší hruškovici a pustili se do večeře. Po jídle jdeme hned spát. Co taky ve tmě. Mám u hlavy baterku, pro případnou cestu na záchod. Janka nám ještě posvítí, než zalezeme do spacáků a se slovy „konec vysílání ve slovenském jazyce“, zhasne baterku a usínáme.

cestopis následující den

cestopis předchozí den

Dana Dajdulka

Více jak 15 let se pro mě stalo cestování drogou. Za tu dobu jsem mimo Evropu navštívila USA, Nový Zéland, Thajsko, Kambodžu, Velikonoční Ostrovy... poslední roky se mou láskou stala Jižní Amerika. Každá další cesta je pro mne nejenom výzvou, ale také uskutečněnými sny poznat místa , které tak dobře znám z knih a cestopisů.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.