Salar de Chiguana
Sopky Chiguana a Ollangue, laguny s plameňáky. Vstáváme v 6,30. Je chladno a šero. Ve spacáku, ale bylo teplo. Šla jsem na záchod a po noci bez proudu a světla, byl v děsném stavu. Naštěstí tu byl ještě jeden za kuchyní. K snídaní jako vždy chléb a marmeláda. Zabalili jsme si věci. Říkala jsem si, že by nebylo špatné dojít se podívat na kostelík pod námi. Zrovna se z podobné ranní procházky vracela skupinka Japonců. Bohužel jedna dívčina zakopla a zlomila si ruku. Mají po výletu a vracejí se zpět. Raději fotím kostelík z dálky. Dáváme bágly na auto a jedeme do vesnice San Juan, kde dokupujeme vodu. Počasí je jako na objednávku. Projíždíme menší solární pouští Chiguana. Sůl tu není už tak bílá. Jsme ve výšce 3.697 m.n. m. Vedla tudy železnice. Tady zastavujeme a obdivujeme nádhernou sopku Chiguana (5.278m.) a činnou sopku Ollangue (5.865 m).
Dále pak pokračujeme k laguně Cañapa. Počasí se nám pokazilo a začalo poprchávat. Je to veliká škoda. Jsou tu plameňáci, ale laguna bez slunce nemá dost barev.
Cítíme ve vzduchu síru. Jdeme se projít okolo laguny. Podařilo se mi nafotit pouštní lišku a dravce za letu a hlavně krásné plameňáky. Mezitím co jsme se kochali nádherou, Pedro připravil piknik na autě. Na nás se nečekalo a oběd byl už poněkud přebraný. Největší hladovec je Američan. Liška se byla podívat, jestli ji něco nezbylo. Jíme na kufru auta. Máme možná „kuřecí“ řízek a zelené placky.Je stále zataženo. Zastavujeme u Laguny Hedionda, solného jezera. Žijí tu plameňáci bílí a růžoví. Jsou jich tu tisíce.
U další laguny Chiarkota už ani nevylézáme z auta, je opravdu zima a prší. Pokračuje k Laguně Monda.
Teď už fouká opravdu silný vítr, jedeme v autě po planině. Okolo nás jsou ze všech stran horská pásma. Barvy jsou nepopsatelné. Odstíny od žluté po hnědou.
Přidat komentář