• Menu
  • Menu

Autor - Dana Dajdulka

Více jak 15 let se pro mě stalo cestování drogou. Za tu dobu jsem mimo Evropu navštívila USA, Nový Zéland, Thajsko, Kambodžu, Velikonoční Ostrovy... poslední roky se mou láskou stala Jižní Amerika. Každá další cesta je pro mne nejenom výzvou, ale také uskutečněnými sny poznat místa , které tak dobře znám z knih a cestopisů.

Katar, Austrálie – 2. část

Katar – Katara Cultural Village Jízdou do West Bay míjíme celou řadu zajímavých staveb: necháváme za zády letiště a po pravé straně se nám ukazuje budova Muzea islámského umění (Museum of Islamic Art), kde později zavítáme; na levé straně je to věz s hodinami Clock Tower, která uvozuje komplex zvaný Amiri Diwan of Qatar, neboli vládní centrum s kancelářemi...

Austrálie – 1. část

Na chvíli v Kataru Dan mě vyzvedl doma autem a odjeli jsme společně na letiště Václava Havla odbavit se na polední let OK760 do Paříže. Na cestu jsme si koupili bagetu a do prázdných plastových lahví si za bezpečnostní kontrolou natočili vodu. V letadle se nepodává žádné občerstvení zdarma a sortiment na palubě ČSA nabízených placených produktů nás neuspokojuje ani...

Mexiko 29 – konec cestopisu

Restaurace San Ángel Inn Naproti Museo Estudio Diego Rivera y Frida Kahlo byl nápadně krásný dům, před kterým parkovalo plno luxusních vozů, ze kterých vystupovaly krásné Mexičanky a bohatí turisté. Samozřejmě jsme šly zjistit, co je to za zvláštní stavbu, která nám připomínala klášter a zároveň honosnou haciendu. Trochu drze, jak už to mám ve zvyku, jsem po červeném...

Mexiko 28 – Ikona architektury v Mexiko City

Museo Casa Estudio Diego Rivera y Frida Kahlo Zajely jsme si do Coyoacanu, jedné z nejkrásnějších městských čtvrtí v Ciudad de México. Janka chtěla v La Casa Azul – Museo Frida Kahlo koupit své sestře šátek v obchůdku se suvenýry. Byla jsem moc ráda, že jsme tu už vloni byly, protože před muzeem stála snad dvojhodinová fronta. Sedla jsem si na chodník...

Výstava fotografií Sebastião Salgado Praha

Genesis Sebastião Salgado – 2.6. -17.9.2017  Pozoruhodnou a rozsáhlou výstavu fotografií Sebastião Salgada jsme navštívili v Letohrádku královny Anny na Pražském hradě. Výstava potrvá do září a stojí za shlédnutí! Genesis Genesis je hledání světa takového, jaký byl, vyvíjel se a existoval po tisíciletí, než se moderní život zrychlil a začal distancovat od...

Mexiko 27 – mrakodrap Torre Latinoamericana

Mexické mrakodrapy Než jsme zašly do staršího mrakodrapu Torre Latinoamericana, který se začal stavět v roce 1948 a měl sloužit jako sídlo pojišťovny La Latinoamericana Seguros, všimly jsme si zajímavých soch. Stály v atriu chrámu San Francisco, který byl od mrakodrapu vzdálen jen pár kroků. Takové nečekané výstavy v Mexiku City máme s Jankou obzvláště rády...

Mexiko 26 – Casa de los Azulejos

Palác ze 16. století Trochu jsme se s Jankou prošly po Calle 5 de Mayo, kde se skvěle nakupuje, a navštívily jsme zdejší  obchody. Došly jsme až na roh Calle 5 de Mayo a Madero, kde stojí Casa de los Azulejos. Historie tohoto paláce sahá až do šestnáctého století. Palác byl původním domovem hrabat z údolí Orizaba, potomků Hermana Cortése, španělského dobyvatele. Je...

Merkado a chilli v Praze na Jířáku

Festival  Latinské Ametriky – Merkado 2017  Zájem o Jižní Ameriku, cesty i zážitky, červnové setkání tady v Praze, které začíná mít svou tradici, tak to jsme si nemohli nechat ujít. Merkado sdružuje latinskoamerickou komunitu v České republice a nabízí prodejcům ze zemí tohoto regionu možnost prezentovat svou kulturu a to netypičtější ze všech koutů tohoto...

Mexiko 25 – Zócalo

Kluziště na Plaza de la Constitución – největší na světě! Obrovská plocha čtvercového náměstí Plaza de la Constitución, kterému se obecně říká Zócalo, obklopují historické budovy, jako je Metropolitní katedrála a Národní palác, kde sídlí Mexická vláda. Postaveny byly přímo v srdci bývalé starobylé aztécké říše a nejčastěji se náměstí využívá pro politická...

Olšanské hřbitovy – nejstarší část hřbitova

Olšanské hřbitovy – 3. část Došli jsme do nejbizarnější části Olšanských hřbitovů. V této nejstarší části se přestalo pohřbívat v roce 1860. Jsme tu sami, zesnulé už nikdo nenavštěvuje, hrobky jsou opuštěné, bez majitelů, potomků nebo dědiců a nikdo se o ně nestará. Je tu zvláštní ticho a kupodivu není slyšet ani hluk z ulice. Polorozpadlé hroby jsou porostlé...