Horský masiv v jižní části Highlands
Hora Ben Lawers je nejvyšší a nejrozsáhlejší masiv v jižní části Highlands. Šest ze sedmi zdejších vrcholů jsou „munro“, tedy vrcholy s výškou nad 3000 stop (cca 1000 m). Horský masiv je 12 km dlouhý a za celou dobu jeho výška klesá pod hranici 800 m jen na jednom místě.
Pokud milujete horské byliny, případně se řadíte mezi odborníky tohoto oboru, Ben Lawers vás nadchne svou pestrou florou. Na jeho svazích se nachází vzácné rostliny, tzv. alpínská reliktní flóra, která se sem dostala po skončení poslední doby ledové.
Na úpatí Ben Lawers se dostanete jednoduše. Z městečka Killin pokračujte po silnici č. A827 směrem na vesnici Lawers. Po několika kilometrech si všimnete odbočky doleva na „Ben Lawers“. Odbočte a stoupejte vzhůru, dokud se před vámi neobjeví zelený ukazatel na parkoviště, kde zaparkujete své vozidlo. Denní parkovné vás vyjde na 2 libry. Připravte si přesnou částku v mincích. Automat papírové bankovky nebere a peníze nevrací. Na parkovišti jsou k dispozici letáčky a brožurky s informacemi o zdejší krajině, rostlinstvu a živočišstvu a velmi užitečné jsou i směrovky na zdejší treky.
Je duben. V České republice se teploty s úspěchem šplhají nad 20°C. Ve Skotsku je pořád ještě okolo 5 – 9 °C. Přijíždíme na parkoviště mezi prvními. Je něco málo po deváté ranní. Balíme potřebné vybavení, mezi kterým nechybí ani péřové rukavice a čepice. Před námi ční hora pocukrovaná bílým sněhem. Obloha je typicky skotská: černé dešťové mraky se střídají s jasnou azurovou modří.
Vyrážíme. Přecházíme silnici a pokračujeme po příjemné uměle vybudované stezce vzhůru. Trasa vede okolo potoka Burn of Edramucky, kde se i posléze rozděluje na Nature trail (=Přírodní stezka) a cestu na Ben Lawers. Držíme se levé trasy a pokračujeme vzhůru. Po cestě potkáváme nespočet potůčků a vodních zdrojů, takže si stačí zabalit malou lahev a netahat do kopce plné dvoulitrové camelbaky. Situace se mění s přibývajícími sněhovými poli, kde se vodní zdroje ztrácí pod bílými nánosy.
Po necelých dvouhodinách stoupání po jižním hřebeni se dostáváme na vrchol hory Beinn Ghlas (1103 m). Sněžení se střídá s modrou oblohou a vítr dosahuje nebývalých rychlostí. První klesání dnešního dne. Jdeme do sedla mezi horami Beinn Ghlas a Ben Lawers, do úrovně 950 m, po kterém následuje strmé stoupání vzhůru až na náš dnešní vrchol Ben Lawers (1214 m).
Na vrcholu nás čeká bílá tma, mlžné opary a nepropustné mraky. Chceme pokračovat po hřebeni směrem na východ, ale bílé závěje, strmé srázy a nulová viditelnost bez jakýchkoli vyšlapaných stop jsou silnými argumenty k návratu stejnou cestou zpět k autu.
Z minuty na minutu se ale počasí náhle mění. Mraky jsou pryč. Slunce a modrá obloha ozařují okolní vrcholy. Je vidět modrá hladina jezera Loch Tay, stejně jako přímo pod námi oválné jezero Lochan nan Cat. „Teď nebo nikdy,“ pomyslím si a společně s Fredem vyrážíme po panensky čistém bílém hřebeni dále na severovýchod. Bez jediné známky cesty téměř sbíháme z vrcholu dolů. Držíme se hlavního hřebene a po několika minutách radostného sestupu opouštíme sněhová pole. Pro změnu přichází typický skotská krajina- podmáčená půda pokrytá ostřicí a mechem. Bez návleků ani ránu. V dálce pod námi vidíme prašnou cestu, po které se posléze vydáváme zpět k autu. Cesta ale po chvíli zahýbá směrem dolů na silnici č. A827. Abychom si naši trasu zkrátili, pokračujeme podél horského masivu po podmáčených loukách. Jdeme mezi skalními výchozy Coire a´ Chonnaidh a Creag Dhubh, až konečně vidíme i naše nyní přeplněné parkoviště.
Přidat komentář