• Menu
  • Menu

Brazílie – leden 2021 – 2.část

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Jižní Amerika » Brazílie » Brazílie – leden 2021 – 2.část

Rio, pláž Copacabana

Protože nám v sobotu vyšel všem negativní test na kovid, mohli jsme v devět ráno vyrazit směr Praha. Parkování jsme měli domluvené v garáži u Fredovy sestry, která bydlí v Praze. Když jsme tedy dorazili do Prahy, dali jsme si u ní rychlé kafe a pak nás už Fredův švagr odvezl na letiště. Do Paříže nám to letělo v 15:15 hod. Před nástupem do letadla nám byly zkontrolovány testy a samozřejmě jsme po celou dobu letu museli mít nasazené roušky. Do Paříže jsme dorazili cca za 1,5 hodiny a museli si počkat na další let až do 23:20 hod. Opět nám byl před odletem zkontrolován test a tentokrát také změřena teplota. Let trval cca 11 hodin, ale v podstatě celý jsme ho víceméně proklimbali, takže to celkem uteklo.

Rio

Do Ria jsem dorazili ráno před sedmou hodinou. Protože cestujeme jen s příručním batohem, nemuseli jsme čekat na výdej zavazadel a hned jsme vyrazili před letiště, kde už na nás čekal taxikář Tony zajištěný z našeho prvního ubytování. Zaplatili jsme za taxi 110 reálu, což bylo samozřejmě zbytečné, protože kdybychom si zavolali uber, nestálo by nás to ani polovinu. Ale byli jsme tady nováčci, navíc dost unavení po dlouhém cestování, tak jsme se shodli, že si taxíka pro jednou můžeme dovolit. Pokud bychom nyní něco změnili, vyměnili bychom si ještě na letišti aspoň pár dolarů za reály. Taky bychom už tady zařídili kartu do telefonu kvůli internetu. Oboje nám pak půlku dne dost chybělo.

Taxík nás odvezl co nejblíže k ubytování to šlo – našli jsme si ho už dopředu přes booking.com a já jsem ho vybrala hlavně kvůli nádhernému výhledu na Cukrovou homoli. Cestou nám chtěl sice taxikář zastavit u směnárny, ale bylo ještě brzo a všechno bylo zavřené. Je pravda, že Pousada Favelinha (900,-Kč/3 noci/osoba) ve čtvrti Santa Teresa byla trochu z ruky, ale na druhou stranu byla umístěná přímo v jedné z bezpečnějších favel a moc se nám tam líbilo. K silnici pro nás přišel zaměstnanec pousady a odvedl nás cca 300 metrů k ubytování – tam se už autem zajet nedalo.

Jen co jsme si dali rychlou sprchu, vyrazili jsme do města. Šli jsme pěšky ke známým mozaikovým schodům, které vytvořil místní umělec Jorge Selarón (Escadaria Selarón). Cestou jsme viděli projíždět kolem nás starou tramvaj, tzv. bondinho. Dále jsme pokračovali ke katedrále Sv. Sebastiána, kterou jsme si prohlédli i zevnitř. Katedrála stojí hned vedle akvaduktu Carioca.

Copacabana

Začali jsme mít žízeň a chtěli jsme se už metrem dostat na Copacabanu, ale stále jsme neměli vyměněné peníze, ani internet v mobilu, tudíž jsme si nebyli schopni koupit ani vodu, ani lístek na metro nebo zavolat uber. Zkoušeli jsme ve fast foodu zaplatit kartou v mobilu, ale bez internetu nefungovala. No a klasické karty jsme nechali na pokoji.

Nachodili jsme celkem hodně kilometrů, ale nakonec jsme ve stanici metra jednu směnárnu našli a část peněz vyměnili. Koupili jsme si pití a hned vyrazili metrem na zastávku Cardial Arcoverde přímo na Copacabaně. V metru to fungovalo tak, že jsem si koupili v automatu kartičku za 5 reálů a tu jsme pak hodili do turniketu u vchodu.

Chvíli jsme se prošli po pláži a pak zašli na oběd do jedné z postranních uliček. Jídla bylo strašně moc, takže jsme se nakonec rozdělili s jedním bezdomovcem, který když viděl, že jsme dojedli, přišel a zeptal se, jestli si zbytek jídla může vzít. Jinak ale bezdomovců nebo žebráků moc vidět nebylo. Rozhodně nás nikdy nikdo neobtěžoval, ani neohrožoval. Myslím, že pokud se člověk chová obezřetně, není potřeba se v Riu bát.

Po obědě jsme se šli vykoupat zpátky na Copacabanu. Já teda moc ne, protože vlny na mě byly až moc velké, ale kluci se vyblbli. Na pláži jsme si dali drink (30 reálů) a pak se vydali shánět kartu do mobilu, u které by nebyla nutná registrace přímo Brazilcem. Zabralo nám to opravdu hodně času, nakonec jsme ji koupili až ve čtvrti Leblon. Večer nám s její instalací pomohl personál naší pousady, když tam stejně musel zadat některé své osobní údaje. Každopádně jsme pak již měli konečně internet a mnohé nám to ulehčilo.

Pláž Ipanema

Po koupi karty jsme pokračovali na další slavnou pláž – Ipanemu. Z vyhlídky Largo do Millor, která je mezi Copacabanou a Ipanemou jsme spolu s dalšími desítkami lidí sledovali západ slunce a pak taxíkem odjeli do pousady.

Byla už tma a tak jsme z terasy hotelu pozorovali nádherně osvícené město včetně Cukrové homole. Po dlouhém letu a dlouhém dni, kdy jsme ušli 21 km, jsme celkem brzo zalehli do postele.

Simona

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.