• Menu
  • Menu

Brazílie – leden 2021- 3.část

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Jižní Amerika » Brazílie » Brazílie – leden 2021- 3.část

Ježíš Kristus na Corcovadu

Autobusem č. 007, který měl zastávku kousek od pousady, jsme jeli na zastávku Central (4 reály) a odtud autobusem č. 107 (4 reály) na zastávku Urca k Cukrové homoli (Pao de Acucar). U lanovky nebyla žádná fronta, takže jsme si koupili lístky (480,-Kč) a hned mohli vyrazit na první část cesty – ta je rozdělena na dva úseky, mezi kterými návštěvníky přepravují lanovky. Vrchol se nachází v 396 metrech a svůj název dostal podle podobnosti s hliněnou formou určenou k přepravě cukru.  První lanovka nás tak vyvezla na kopec Morro da Urca – tam jsme vystoupili, pokochali se výhledy a pak pokračovali na Cukrovou homoli, odkud je nádherný výhled na celé město. Nahoře jsme si dali kávu a počkali, až z oparu vyleze i socha Ježíše Krista na Corcovadu.

Jardim Botanico

Poté, co jsem sjeli lanovkami zpátky dolů, jsme si zavolali uber a jeli k botanické zahradě (Jardim Botanico) (15 reálů). Nachází se zde víc než 8000 druhů rostlin a stromů. Tento krásný park se určitě vyplatí při toulkách Riem nevynechat. Pěšky jsme od zahrady pokračovali k jezeru Lagoa Rodrigo de Freitas. Oběd jsme si dali v arabské restauraci na břehu jezera a pak ho skoro celé obešli do kola.

Ježíš Kristus

Nakonec jsme si zavolali uber a ten nás odvezli ke spodní stanici lanovky na Corcovado (název pochází z indického jazyka a znamená Hrbáč) (360,-Kč). V lanovce s námi jeli už jen dva další lidé, protože bylo dost pozdě a za chvíli se mělo zavírat. U sochy Ježíše Krista, která tu vyrostla už v roce 1931, bylo jen pár lidí, takže jsme si výhledy odtud opět náramně užili. Poslední lanovka dolů z tohoto kopce v nadmořské výšce 710 metrů jela v 18:30 hod. a my se pak opět uberem přesunuli na Copacabanu, kde jsme si dali večeři. Chvíli jsme strávili na pláži, ale kolem deváté jsme uberem odjeli do naší pousady. Na terase jsme si dali typický brazilský drink caipirinhu (10 reálů), u kterého obsluha rozhodně nešetřila limetou. V nohách jsme měli sice jen 15 km, ale stejně jsme šli zase spát už kolem desáté večer.

NP Tijuca

Po snídani jsme jeli uberem ke vchodu do národního parku  (vstupné se zde neplatí). Prošli jsme kolem velkého vodopádu a pak už směřovali na nejvyšší vrchol v nadmořské výšce 1.022 metrů nad mořem. První část cesty jsme šli po lesní silnici, ale z té jsme pak odbočili na jednu z mnoha pěšin a cestou necestou jsme se dostali až na vrchol. Nato, že v průvodci psali, že je to cesta vhodná i pro děti, jsme byli na vrcholku všichni značně zmoženi, protože v tom vedru to byl opravdu pořádný výkon. Lidi jsme téměř nepotkali, ale viděli jsme nosály a na cestě zpátky i dlouhého hada, který se vyhříval na silnici na sluníčku.

Vrtulníkem nad Riem

Zpátky pod kopcem jsme byli asi ve tři hodiny, dali jsme si u stánku rychlou plněnou placku a uberem jeli na okraj Ria (cca 45 minut), kde jsme měli u společnosti Rio2fly zamluvený let vrtulníkem nad Riem. Cena za 45 minut letu byla 3.000,-Kč na osobu, což se nám v porovnání s lety jinde zdálo akceptovatelné. Uber nás bohužel vyhodil cca o 4 km dál, než byl heliport, takže jsem si zavolali další uber – ten nás pro změnu vypustil sice na správné adrese, ale ze zadní strany letiště, takže jsme si ho celé museli obejít. Na letiště jsme ale dorazili včas a v pět odpoledne jsme se vznesli do oblak. Zážitek to byl parádní, výhledy skvostné a rozhodně jsme této investice nelitovali.

Uberem jsme se vrátili na Copacabanu, kde jsme si dali večeři a drink a poslouchali místního hudebníka. Nakonec jsme se pokusili plážový bar trochu roztancovat, ale nepovedlo se – na „parketě“ jsme zůstali jediní, i když odvážný Freda vyzval k tanci i místní dívku. Uberem jsme se pak přesunuli do pousady, kde jsme udělali už večer check-out, protože jsme ráno potřebovali odjet brzo na letiště. Také jsme si už večer objednali uber na ráno.

Simona
Simona

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *