• Menu
  • Menu

Bristol

dkasper

 Hostel Bristol Backpackers.

Předpovědi počasí na internetu si dost odporovaly, takže jsme si do poslední chvíle nebyly jisté, jestli nám celý pobyt neproprší, ale nakonec to dopadlo skvěle. Déšť nás v podstatě míjel, protože sprchlo za celý pobyt asi 4x na pár minut, které jsme vždycky zrovna trávily na kávičce nebo jinde pod střechou. Ve Stonehenge na nás sice pár kapek spadlo, ale pak už se i tam vyčasilo a dokonce vykouklo slunce. První den foukal pořádný vítr, ale pak už se oteplilo a s teplotou cca 15°C jsme si poradily. Počasí se opravdu zkazilo až poslední den, ale to už jsme seděly v teple letištní haly a naopak nás potěšilo, že z té sloty odlétáme domů.

Opět jsme využily nízkonákladové letecké společnosti (tentokrát Easyjet), takže letenka i s jedním velkým zavazadlem, do kterého jsme si všechny daly věci, které si nelze vzít na palubu, vyšla na 2.025,-Kč. Ubytované jsme byly v hostelu Bristol Backpackers na 4 noci za 1350,-Kč. Z Čech jsme ještě předem zaplatily celodenní výlet do Stonehenge a okolí, což bylo 950,-Kč. Celkem tak náklady na naši pětidenní dovolenou činily i s cestou do Prahy a nákupem suvenýrů cca 8.500,- až 10.000,-Kč podle toho, jak kdo utrácel. Jedna libra nás přitom vyšla na cca 28,50 Kč.

 

vyrážíme na cestu
vyrážíme na cestu

Protože v Praze bydlí jen Peťka, musely jsme se my ostatní vydat na letiště o něco dřív, tj. už kolem poledne. V jednom autě jela Martina s Lenkou, ve druhém Simona, Kačka, Kamča a v Zaloňově jsme ještě nabraly Denisu.

Denisa měla jeden zásadní úkol, a to vzít s sebou pořádný loďák, kam by se všem vešlo to, co se nevešlo do palubních zavazadel, resp. co si na palubu vůbec vzít nelze. Byl to trochu problematický úkol, protože kufr smí vážit maximálně 20kg, takže jsme na letišti musely přebalovat, abychom se do váhového limitu vešly, ale nakonec se zadařilo.

Do Prahy jela obě auta za sebou, protože jsme se náhodou dojely kousek za Jaroměří, takže jsme daly i jednu společnou zastávku na benzínce a pak už „hurá“ na Fly parking, kde jsme měly za 500,-Kč/auto rezervované parkování po celou dobu pobytu v Anglii. Na parkovišti jsme musely chvíli počkat, protože před námi dorazili již jiní pasažéři a my se nevešly do mikrobusu, kterým jsme se měly přepravit na Ruzyň, ale času bylo dost.

Kolem třetí jsme se tedy sešly v letištní hale s Petrou a cesta mohla začít. V Easyjetu nejsou předem daná sedadla a platí princip, kdo dřív přijde, ten si vybírá místo, ale až na Lenku jsme všechny seděly i tak u sebe. Vzlet v 17.00 hod. se podařil a přistání v 18.10 hod. jakbysmet. V Bristolu je časový posun -1 hodina, takže let trval cca 2 hodiny.

 

před hostelem
před hostelem

Poté, co jsme vylezly z letištní haly v Bristolu, jsme hned zamířily k autobusu A2, který nás odvezl na Broad Quay (cca 50 minut, cena za zpáteční lístek £ 10), odkud to byla cca 1 minuta k hostelu Bristol Backpackers. Tady nás čekalo malé rozčarování, když nám recepční oznámil, že nás museli rozdělit do dvou pokojů, protože žádný velký neměli úplně volný. Nakonec tak spolu spaly Martina, Katka a Kamča na jednom pokoji, který byl pro šest lidí, a Simona, Denisa, Péťa a Lenka na druhém pokoji, který byl pro 10 lidí. Za spolubydlící jsme měly více méně samé Španělky, se kterými se Péťa seznámila větou: „probably we are your neighbourhood“. Na prvním pokoji se s nimi holky téměř nepotkaly, protože tam často ani nepřespávaly. Na druhém pokoji to bylo horší, protože Španělky měly naprosto rozdílný rytmus – chodily spát kolem třetí ráno a vstávaly v jedenáct, zatímco my jsme uléhaly kolem desáté a vstávaly před sedmou. Takže jsme se navzájem dost budily, ale ty 4 noci se to dalo vydržet. Pokoje byly zařízené jen patrovými postelemi a byly dost malé, takže tam byl permanentní bordel a smrádek. Taky nás vyšplouchly jiné zástrčky, než které máme v ČR, ale naše zahraniční spolubydlící nakonec pomohly s nabitím telefonů a foťáků, dokonce zapůjčily i fén, který oproti původnímu plánu nechala Simona doma.

Večer jsme ještě zašly do nedalekého Tesca pro zásoby a na pokoji úspěšně zdolaly lahev a půl Jamesona, kterého s sebou vzaly Lenka a Petra. Jen Martina dala přednost hruškovici. Je pravda, že ne vše skončilo v našich útrobách, protože Peťka se rozhodla trochu pokřtít pokoj a Katčiny rifle, ale ztráty byly povoleny.

na konec cestopisu

cestopis následující den

 

dkasper
dkasper

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *