• Menu
  • Menu

Nahlédnutí do kousku Myanmy a zase zpátky..5

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Asie » Myanmar /Barma/ » Nahlédnutí do kousku Myanmy a zase zpátky..5

Dál, do Hsipaw…

Vstáváme docela brzo, autobus nám má jet v 7.00, přijet má pro nás až před hotel. Jídelna ještě není otevřená a tak fasujeme snídaňové balíčky – vajíčka na tvrdo a marmeládou slepené krajíce toustového chleba. Už jsme docela nervózní, je čas odjezdu a nikde nikdo. Nakonec se ale se spožděním objevuje mikrobus plný barmánců, nasedáme a jedeme. Původně jsme mysleli, že mikrobus nás pouze zaveze k většímu autobusu, ale kupodivu jedeme tímto až do Mandalay. O zábavu je docela postaráno, my neumíme myanmarsky, nikdo z mikrobusu anglicky, ale usmíváme se na sebe a jsme společenští… Čeká nás asi 4 hodinová jízda na autobusové nádraží, tam pak 2 hodiny čekání na autobus do Hsipaw. Toto městečko jsme si vybrali jako náhradní program za město Kalaw, kde se nám nějak nedařilo… Hsipaw leží asi 6 hodin cesty autobusem severně nad Mandalay, mírně bokem od silnice na známější město Lashio. Podle anglického Lonely Planet tam má být hezky, docela autenticky a s širokou možností výletů po okolí. Dalším důvodem pak jsou zítřejší volby – nemají jezdit autobusy a znamená den zůstat na místě, kde jsme třeba vůbec nechtěli být..

mám všechno..
mám všechno..

Přestup v Mandalay

Řidič autobusu je příjemný a vstřícný chlapík – po příjezdu do Mandalay na autobusové nádraží všichni vysedají, nám však rukamanohama sděluje, že máme zůstat, že my ještě pojedeme. A taky ano, čeká nás ještě půlhodinová cesta velkým městem až dorážíme k dalšímu autobusovému nádraží. Náš autobus tam vjet nemůže a tak vysedáme na kraji silnice, zamáváme a jdeme na nádraží těch pár metrů pěšky. Řidič se na nás taky mohl vykašlat, vysadit nás na prvním nádraží, ať se dál dopravíme jak chceme..
Dvě hodiny čekání zabíjíme couráním po okolí, něco málo jíme a plánujeme jak naložit se zbývajícími dny. Na Hsipaw si dáváme tři dny, pak zpět do Mandalay, na který si necháváme dva dny. Při potulování po nádraží střídáme místní jídelničky, v jedné pivo, ve druhé jídlo a hlavně sledujeme domorodce, ti ostatně na oplátku sledují nás. V Myanmaru je obecně velice levný alkohol, a konzumuje se docela ve velkém množství. Velice oblíbený je mix velkého panáku whisky a do toho se přičepuje pivo. Nevyzkoušeli jsme, ale musí to pak jít velice rychle… Na druhou stranu je třeba poznamenat, že až na jeden případ, jsme nikde za našeho pobytu nezaznamenali vyřvávající opilce.

rychlá smrt,whisky zalitá pivem
rychlá smrt,whisky zalitá pivem

Cesta krásnou krajinou

Celkem na čas nasedáme do velkého zájezdového autobusu, je tam s námi pár dalších turistů, jinak je autobus osazený místními. Čeká nás dlouhá cesta, která, hlavně díky ubíhající krajině, stojí za to. Po výjezdu z města prakticky neustále stoupáme do kopců. Neustále míjíme partičky cestářů, kteří docela primitivně opravují silniční krajnice – asfaltová směs, plastové kbelíky na přenášení směsi na hlavě a dřevěný buchar, k dusání směsi. V kopcích jsou neustále k dispozici hadice s tekoucí vodou, kterou vám partička kluků za malý obnos ochladí brzdové obložení, případně doplní vodu do vyvřelého chladiče. Všude kolem se zdvíhají docela strmé kopce porostlé džunglí, je vysoká vzdušná vlhkost a vše se střídavě halí do mlžného oparu.

cesta do Hsipaw
cesta do Hsipaw

Již dříve jsem se zmiňoval o množství docela moderních velkých zájezdových autobusů, které nadčasově zaplavili místní komunikace – něco jako když si pořídíte Rolls Royce, kterým se pak nevlezete do garáže. Stoupající silnice se vine v úzkých serpentinách a prakticky velice často stojíme – šoféři, nevím jak se navzájem domlouvají, si v ostrých zatáčkách dávají přednost, aby protijedoucí kolony vůbec mohly projet. Myanmar nemá prakticky využitelnou vlakovou dopravu a tak přeprava veškerého zboží, pokud není k dispozici řeka, se děje po silnici. Na těch se pak plouží dlouhé zaplachtované trambusy, které mají problém v každé zatáčce. Je jasné, že každý předjížděcí manévr je jen pro silné povahy.

oprava silnice
oprava silnice

Pyin Oo Lwin

Po cestě se stavujeme na jídlo v městečku Pyin Oo Lwin, o kterém se v bedekrech také velice dobře píše, je celé utopené v zeleni a hezkých zahradách, takže pro cestovatele určitě zajímavá lokalita k pobytí.

Hsipaw, Mr Charles hotel

Do Hsipaw se dostáváme docela pozdě, je tma, okolo svítí jen pár neonů a poutačů. Už v autobuse jsme si vybrali na ubytování Mr Charles hotel, v bedekru je popisován velice příznivě, tak ho zkusíme… Po vysednutí se na nás sesypávají místní dohazovači, kteří evidentně čekají na každý autobus a podávají si zmatené turisty. Nejaktivnější a zároveň nejprotivnější a nejagresivnější byl nesympatický tlustý čínský výrostek, který naháněl pro hotel Red Dragon. Už jenom pro jeho chování jsme ho vyřadili z výběru, bral si to však osobně a halasně se vyptával, jestli něco máme proti číňanům. Jasně, že nemáme ( no, tak trochu..), navíc, jak jsme zjistili, majitelem námi vybraného hotelu Mr. Charles je taky číňan… Jinak ale varování pro dezorientované turisty, kteří přijíždějí v noci – hotel Red Dragon nebrat, je to jeden z nejhorších, co jsme viděli – sklo a beton, vše vyhnané jako vykřičník do výšky, absolutně mimo ve srovnání s okolní přívětivou architekturou.
Naštěstí, mezi naháněči je i z našeho hotýlku a tak nasedáme na korbu pickupu a jedeme. Hotel nemáme objednaný a vzhledem k tomu, že je mezi turisty oblíbený, máme s ubytováním trochu problém – má přijet autobus francouzské cestovky – , ale vše je brzo vyřešené a jsme velice hezky ubytováni. Je už noc, ale přesto ještě natěšení vyrážíme na obhlídku okolí, minimálně navštívit ještě nějakou příjemnou jídelničku s pivem a jídlem. Mise je splněna a se stávajícím stavem jsme prozatím spokojeni, městečko se tváří přívětivě, takže na zítra si plánujeme pěší výlet po okolních blízkých zajímavostech, na další den pak celodenní výlet někam dál…

cestopis následující

cestopis předcházející

Dusan
Dusan

Pokud mi to čas a finance dovolí, cestuji. Kamkoliv. Poznávání cizích krajů, lidí, jejich zvyků mě nesmírně obohacuje. Nebudu vzpomínat, jak jsem si koupil nové auto, ale co jsem kde a kdy viděl, prožil a koho potkal. Moc rád se vracím domů. Škoda, že to všechno nepřišlo dřív.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *