Punta Arenas nejjižnější místo na zemi
Do Puerto Natales se vracíme po štěrkové cestě busem a jedeme víc jak dvě hodiny. K večeru jsme zpět na nádraží a to o něco dříve, než se původně předpokládalo. Na nádraží nám ochotně vymění jízdenky na dřívější odjezd do Punta Arenas, což je báječný. Nepřijedeme do dalšího města o půlnoci. Přehodíme bágly z jednoho busu do druhého a pokračujeme dál. Hotel jsme už měli objednamý a tak nebudeme muset v noci nic hledat. Po osmé večer jsme v Puntas Arenas. Hledáme hotel Hostal Parediso Angamos podle mapy. Petr má nadání v hledání podle mapy, koukne a ví, je to obdivuhodné. Hostel jsme našli a přivítala nás milá paní majitelka. Zajistila nám taxíka na zítra ráno a to byl těžký úkol, zítra je statní svátek. Slíbila, že si přivstane a udělá nám i snídani. Pracuje zde i její manžel a maminka, ta mi udělala horkou vodu do termosky. Pokoj byl luxusní, jen vedle našeho pokoje se pracovalo, vrtalo a brousilo. Zeptali se nás, zda nám to nevadí. My se museli vykoupat, dát si teplý čaj, přebalit věci , dopsat zápisky do deníčku a navíc jsme byli hodně unavení. I kdyby se za okny střílelo, nám je to jedno. Celou noc jsem měla zimnici a to se topilo a měla jsem dvě deky, jo Patagonie to je krásná, ale drsná krajina.
Punta Arenas v Chile je nejjižnější město na zemi s výhledem na úžinu Magellan. Svůj první velký rozmach zažilo město během Kalifornské zlaté horečky, kdy sloužilo jako útočiště pro velké lodě a rychlé plachetnice. I když význam tohoto přístavu se zmenšil po otevření Panamského průplavu, město dosáhlo ještě větší prosperitu na počátku tohoto století jako centrum mezinárodního obchodu vlny z Chile. Dnes, Punto Arenas odráží skvělý mix kultur, od anglických farmářů s ovcemi po usedlíky z řad portugalských námořníků.
1.5. Je ještě tma, jdeme se nasnídat. V recepci se ještě nesvítí a tak zvonkem budíme majitelku hotelu. V županu nám udělá dobrou snídani a sedne si k nám ke stolu. Povídá nám o své dceři a jak je drahé její studium. Rozloučíme se a taxíkem odjíždíme na letiště. Je úchvatný východ slunce na Magallanskou úžinou. Od města Punta Arena je letiště vzdálené asi 15 kilometrů.
Po osmé hodině jsme na letišti. Stojíme ve frontě na odbavení do Puerto Montt a koukáme na obrazovku, na předpověď počasí. Všude na jihu Chile jsou silné deště, odjíždíme předně v době, kdy se počasí už zcela pokazilo. Náš let je LAN 280 odlet v 10:20. Let je narvaný, nikde ani jedno volné místo. Z letadla jsou vidět jen mraky, ale před příletem do Puerto Monttu se trochu protrhají a máme možnost vidět fjordy alespoň z letadla. Přeletíme 1100 km.
Po příletu se Petr snaží domluvit, aby nám předělali letenky na zítřejší let do Santiaga de Chile. Pošlou nás k telefonu a tady začne neskutečný kolotoč. Pro angličtinu zmačknout jedničku, pro změnu letenky dvojku a pořad dokola. Petr se nemohl nikam dovolat. Posílali ho od čerta k ďáblu. Nakonec uprosil agenta na přepážce a letenky nám předělal. Bohužel v hotelu jsme přišli na to, že Petrova palubní vstupenka na zítra, byla na někoho jiného. Z letiště jedeme do centra společností ETM. Jenže jsme si měli koupit lístky na letišti a to jsme neudělali. Vyhodili nás ze sedaček, ale ne z autobusu. Zaplatili jsme na místě a ve stoje dojeli do centra města. Vystupujeme na nádraží a podle průvodce jsme si vybrali hostal Pacifico, který je od nádraží jen kousek. Docela dobrý, jen pokoj se moc malý. Platíme 30.000 CSL.
V pokoji sníme housku, co sebou vezeme z Torres del Paine a jdeme se projít. Recepční nám dal mapu. Samotné město není nic moc, ale přístav je úžasný, bohužel je špatné počasí a hory okolo jezera nejsou vidět. Protože je státní svátek, rodinky s dětmi vyrazili na procházku.
Přidat komentář