• Menu
  • Menu

Chorvatsko 1

dkasper

Dovolená v Chorvatsku

Naše cesta začala v sobotu kolem půl druhé, kdy jsme vyrazili z Trutnova směrem na Vídeň. Dovolenou jsme měli víceméně naplánovanou již několik týdnů předem, když jsme zamluvili ubytování přes „booking.com“, ale samozřejmě jsme ji po cestě operativně přizpůsobovali náladě a příležitostem. Do Vídně jsme dorazili kolem sedmé hodiny večer a ubytovali se v Arion city hotel & appartement – pokoj byl celkem prostorný a byla v něm i malá kuchyňka. Na večeři jsme zašli do nedaleké hospody Chadim a tam se zamilovali do jejich flammkuchen, což je slaný koláč se zakysanou smetanou, červenou cibulkou a slaninou.

Druhý den jsme po hotelové snídani vyrazili do zábavního parku Prater. Jako první nás v garážích zaujala místa speciálně vyhrazená pro parkování ženám, která byla o něco širší než ta běžná. Feministky na ně! V Pratru jsme byli kolem desáté a trochu jsme se báli, že se skoro na žádnou atrakci ani nedostaneme, protože téměř všechny byly zavřené a lidí bylo pramálo, což nás trochu překvapilo, když byla krásná letní neděle. Cca kolem oběda se ale celý prak začal konečně probouzet – dorazili lidi a spustily se atrakce. Naše rodina není tak úplně pouťová, takže nám nakonec stačil dvakrát autodrom, výlet na ruském kole, koníci a jakási horská dráha, po níž všichni skončili celkem mokří. Holky by nejraději stále házely na plechovky nebo šipkami do nafukovacích balonků.

V Pratru jsme si dali pozdní oběd a pak se autem přesunuli do centra Vídně. Prošli jsme si srdce této metropole na Dunaji –  Stephans platz. Naším dalším cílem byl hotel Sacher, kde jsme si chtěli dát pravý sacher dort. Bohužel fronta před hotelem nás odradila, takže jsme si dort sice dali, ale v úplně jiné kavárně. Zpátky na našem hotelu jsme byli kolem páté hodiny a na večeři se vypravili „pro změnu“ do Chadima.

 

 

 

Prater
Prater

Program:

25.7.2015 – sobota –  cesta z Trutnova do Vídně

26.7.2015 – neděle –  Vídeň

27.7.2015 – pondělí – cesta z Vídně do Dubrovníku

28.7.2015 – úterý –  Dubrovník

29.7.2015 – středa –  Cavtat

30.7.2015 – čtvrtek – Korčula, Stupe

31.7.2015 – pátek – Korčula, Dubrovník

1.8.2015 – sobota – Mostar, Trogir

2.8.2015 – neděle – Trogir

3.8.2015 – pondělí – Podstrana

4.8.2015 – úterý – Trogir

5.8.2015 – středa – Trogir, Split

6.8.2015 – čtvrtek – Šibenik, NP Krka

7.8.2015 – pátek – NP Plitvická jezera

8.8.2015 – sobota – cesta do Trutnova

Stephans Dom
Stephans Dom

Ráno jsme si trošku přivstali a v 7,45 hod. se vydali na cestu do Dubrovníku. Asi za tři hodiny jsme byli v Záhřebu, kde jsme se na chvíli zastavili v největším chorvatském obchodním domě West gate. Počasí nebylo nic moc, v podstatě celou dobu pršelo a bylo celkem chladno, ale byli jsme schovaní v autě, tak nám to až zase tak moc nevadilo. Když pominu asi půlhodinové čekání na hranicích s Bosnou a Hercegovinou v okolí Neumu, tak cesta proběhla bez potíží a v sedm večer jsme se už ubytovávali v Dubrovníku v hotelu Rixos Libertas v pokoji s výhledem na moře. Byli jsme celkem unavení, takže jsme si večeři dali v hotelovém bufetu. Cena nám přišla přemrštěná – 200kn na osobu, ale děti měli jídlo zdarma a jak jsme později zjistili, byla tím pádem cena na místní poměry v podstatě docela slušná. Každopádně jsme už byli celkem unavení, takže se nám nechtělo hledat nějakou restauraci v okolí hotelu.

Celý další den byl opravdu dovolenkový, protože jsme se nehnuli z lehátek, resp. z moře a bazénu. Přístup do moře byl jako skoro všude v Chorvatsku trošku náročnější, tj. ze schůdků přímo do vody, ale to je nevýhoda spíš pro malé děti, takže nám to nevadilo. Holky se samozřejmě nejvíc vyblbly v bazénu se sladkou vodou. Na to, že byl hotel docela velký, nebylo moc narváno a nebyl problém sehnat si lehátka, resp. některá vypadala spíš jako pohodlné postele. Večer jsme se vydali do starého Dubrovníku, jednoho z nejkrásnějších měst v celém Chorvatsku, které je od roku 1979 zapsáno na seznam UNESCO. Prošli jsme si uličkami města a poseděli v přístavu. Večer jsme zakončili výbornou (a drahou) večeří a nákupem želatinových bonbonů. Zpátky na hotel jsme to měli pěšky asi 15 minut.

Další den jsme si udělali výlet do městečka Cavtat, které leží na cestě z Dubrovníku do Černé hory. Našli jsme si hezké místo na vybetonovaném plácku u moře (zaplatili si lehátka za 30kn jedno) a na něm strávili v podstatě celý den. Po návratu do hotelu nesměl chybět bazén a večeře tentokrát opět v hotelové restauraci.

Cavtat
Cavtat

Na další den jsme měli naplánovanou delší cestu, takže jsme vstávali už v šest ráno. Kamarád z Trutnova totiž pravidelně jezdí několikrát do roka na Korčulu, takže jsme se dohodli, že za ním pojedeme na návštěvu. Po snídani jsme tak odjeli na poloostrov Pelješac a z Orebiče trajektem na Korčulu. Po cestě byly na několika místech vidět pozůstatky požárů, které Pelješac v nedávné době sužovaly. Podařilo se nám stihnout trajekt v 9,30 hod. a za patnáct minut na to jsme již přistávali u břehů Korčuly. Trajekt nás 2 dospělé, 2 děti a auto vyšel na 124kn. Kamarád na nás čekal v přístavu a nasměroval nás do cca 10 minut vzdálené zátoky, kde jsme nastoupili na malou loďku. Tou se každý den dostává na ostrůvek Stupe personál zdejší restaurace – jediné to budovy na celém ostrově. Za dvacet minut jsme byli na ostrůvku, na kterém jsme pak strávili úplně celý den – odjížděli jsme zpátky až ve 20,15 hod.

Celý den jsme se koupali, skákali z mola do moře, opalovali se, hráli karty a jedli. Měli jsme výborný chobotnicový salát, krevetky, ryby … Každou chvíli zakotvila u břehu ostrova nějaká malá loď, jejíž posádka se vykoupala, najedla a zase odplula. My museli zůstat až do zavíračky, protože jinak než s personálem hospody jsme se zpátky vrátit nemohli.

Na Korčule jsme se znovu ocitli chvíli před devátou hodinou večerní. Zpáteční cesta lodí byla super. Majitel hospody i jeho dva číšníci celou dobu zpívali místní písničky, a to s pořádným zápalem. Po zakotvení jsme přejeli na apartmán, kde byl Honza ubytovaný a kde nám poskytl azyl.

Chorvatsko pokračování

Korčula
Korčula

Ráno nás vzal Honza na procházku kolem přístavu, kde zrovna kotvila obrovská jachta, na které byl i vrtulník. Prý ji vlastní ropný magnát Abramovič. Pak jsme pokračovali do starého města, ale v 11 hod. jsme už odplouvali trajektem zpátky do Orebiče. Plavba byla opět v pohodě, ale při vyloďování vznikla pořádná zácpa, takže jsme cca na půl hodiny zůstali „uvěznění“ v Orebiči v přístavišti. Zdrželi jsme se i při cestě přes Pelješac, neboť zde odklízeli následky nedávných požárů. Protože jsme z přesunů byli docela unavení, strávili jsme zbytek dne opět u bazénu, resp. u moře, a na večeři zašli jen do hotelu.

dkasper
dkasper

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *