Metro, vlakové nádraží a lanovka v Rio de Janeiro
Konečně máme místní měnu a nastupujeme do metra na stanici Uruguaiana. Odtud jedeme na vlakové nádraží směr Estação Central. Na nádraží si kupujeme za pár drobných lístky do zastávky Estação Bonsucesso. Jezdí zde moderní a klimatizovaný vlak společnosti SuperVia Trens Urbanos. Ve vagonu pobíhají prodejci všeho možného i nemožného. Nejedeme ani půl hodiny a už jsme na místě.
Teleférico do Alemão
V prostorné a vzdušné hale platíme jízdenku na Teleférico do Alemão. Místní platí 1 BRL a nás to stojí 5 BRL. Lanovka, která propojuje hornatou oblast favel se zbytkem města, nás postupně zaveze na 6 zastávek: Bonsucesso, Adeus, Baiana, Alemão, Itararé/Alvorada a Palmeiras. Díky nerovnému terénu, by bylo vybudování pozemní dopravy nereálné. V Riu žije víc jak 20% obyvatel ve favelách a velká část populace zůstávala do zprovoznění Teleférico do Alemão bez jakékoliv veřejné dopravy. Dnes jsou místní lidé na vlakovém nádraží od nejvzdálenější zastávky lanovky za 16 minut. Severní oblast města Zona Norte, tak získala lepší dostupnost a s tím i zajištěné vzdělání a zaměstnáni. Lanovka učinila přepravu mnohem rychlejší a jednodušší, než jinak zdlouhavou jízdu po serpentinových silnicích. Většina místních obyvatel ocenila tento nový projekt, jelikož dříve museli chodit 50 minut pěšky na nejbližší spoj do centra.
Vidět lidem do kuchyně 🙂
Vezeme se nad kopci v gondole a pod námi je směsice plechových střech, cementových dvorků, úzké uličky s obchody a obrovské nádrže na vodu. Elektrika a voda je zde patrně dostupná, ale o kanalizaci si to nemyslím. Domky jsou stavěné jeden na druhém, prostě tam, kde bylo zrovna místo. Občas je vidět snaha o malou předzahrádku a o vysazení stromů. Bohužel okna kabiny jsou z plexiskla a docela zamazaná. Nefotí se nijak dobře. Zastavili jsme na půl cesty a vystoupili z lanovky. Jsou zde pítka, čisté toalety a je vidět, že si místní lidé stavbu považují a pečují o pořádek. Zastávky mají i pěkné barevné mozaiky s názvy zastávek.
Palmeiras
Vystoupíme ještě na poslední zastávce Palmeiras. Stojí tu obrněný vůz a policie se samopaly. Jdeme se podívat na vyhlídku a hned se kolem nás motají malé děti z favel. Zapáchají zde odpadky a v kontejneru se snaží najít něco k žrádlu dva koně a pes.
Vracíme se zpět stejnou cestou, je to zvláštní koukat lidem takzvaně do kuchyně. Okna nejsou zasklená, prostory jsou otevřené. Pozorujeme lidi u jídla, jak věší prádlo, děti hrající si s míčem, chlapi popíjejí pivo na gauči a ženy vaří v kuchyni. Vidíme životy chudých lidí z blízka skrz fotoaparát, ale nefotíme je, bylo by to dost neetické.
Vlakem zpět
Cesta vlakem zpět byla o něco náročnější, protože vagóny byly přeplněné. Foťáky ukládáme raději zpět do batohů. Favely jsou známé pro svoji kriminalitu a drogové gangy. Kdo viděl film Město bohů, asi by sem ani nešel. Lanovka je ale dobrý způsob, jak se na tento svět podívat alespoň z ptačí perspektivy. Když jsme dojeli na konečnou zastávku, tak nás cestující málem porazili při vystupování. Zřejmě tu neplatí, že nejdříve se vystupuje a pak nastupuje.
Complexo do Alemão
Complexo do Alemão s lanovkou bylo otevřeno dne 7. července 2011. Trasa je 3 a půl kilometru dlouhá a má 152 gondol, v kterých jsou nainstalované solární panely, které energií zásobují vnitřní osvětlení s hudbou. Jedna gondola pojme 8 cestujících. Provoz je zajištěn od pondělí do pátku od 6 do 21 hodin a v sobotu a neděli od 8 do 20 hodin. Architektem projektu Complexo do Alemão je Jorge Mario Jáuregui.
Pro Brazílii je tato lanovka novinkou, není ovšem nic nového pro Jižní Ameriku. Podobné Teleférico je v Medellínu a v Caracasu. V obou jmenovaných městech jsme byli, ale tam bych do chudinských čtvrtí opravdu nešla. Obávali jsme se i v centru.
Přidat komentář