Cristo Redentor – 7. div světa
Jsme hrozně unavení, protože jsme šli spát až o půlnoci a včerejší den byl opravdu náročný. Rio je úžasné místo a my máme málo času na poznávání. V 9 hodin už stojíme frontu na vláček, který nás zaveze na 710 metrů vysokou, žulovou horu Corcovado (Hrbáč). Jdeme se podívat na sochu Krista Spasitele (Cristo Redentor). Naštěstí bydlíme kousek od zastávky a jenom seběhneme z kopce a nemusíme se drkotat šílenou a pomalou dopravou. Dan zůstal na pokoji, protože na vyhlídce už byl minulý rok. Nejdříve máme docela pěkné počasí, ale opět se zatáhlo. Tentokrát nás to ovšem neuchránilo před davy turistů. Platíme 68 BRL a čekáme ve frontě na vláček. Na stropě jsou státní vlajky z celého světa, v obchůdku kupuji tričko pro svého vnoučka a než se dostaneme na řadu, prohlédneme si výstavku s původními vagóny, které dříve na kopec jezdily a teď jsou součástí malého muzea i s krásnými dobovými plakáty. Dnes pozemní lanovou dráhou provozuje společnost Estrada de Ferro Corcovado. Konečně jsme ve vlaku a cesta vede 20 minut hustým lesem, který je součástí parku Tijuca. Vystoupíme a máme dvě možnosti, jak se k soše dostat. Buď si vyšlápnout 200 schodů, nebo použít jezdící schody. Volba dvě vyhrává a Petr na mě kouká jako na lenocha. Jenže den je dlouhý a je teprve ráno.
Kristus nad městem Rio de janeiro
Socha vznikla díky brazilskému inženýrovi jménem Heitor da Silva Costa a francouzskému sochaři polského původu Paulu Maximilienovi Landowski. Stavba začala v roce 1926 a pokračovalo po dobu pěti let. Dílo bylo představeno veřejnosti 12. října 1931. Roztažené ruce Krista objímají, vítají a žehnají celému Rio de Janeiro. Má lehce skloněnou hlavou a dívá se dolů na krásu města. Jako první přišel s nápadem umístit křesťanskou památku na hoře Corcovado kněz Pedro Maria Boss a to už v roce 1850. Na sbírku se později skládali věřící a je považován za jeden z nejvýznamnějších symbolů křesťanství. Památník navštívil papež Jana Pavla II.
Socha Krista – mezi 7. divy světa
Nejdříve vidíme Krista zezadu a nějak mi připadá menší, než jsem si ho představovala. Socha je největší dílo ve stylu Art Deco na světě a je jednou z nejznámějších památek Rio de Janeira. Patří také k sedmi novým divům světa. S podstavcem měří 39.6 metrů a váží 1145 tun. Trochu působí, že je z šedé hadí kůže. Říká se, že blesk neudeří na stejném místě dvakrát, ale zde se to děje. Socha byla zasažena bleskem během silné bouřky 10. února 2008 a utrpěla škodu na prstu, hlavě a obočí. Musela se nahradit některá z vnějších vrstev mastku a opravit hromosvody nainstalované na soše. Další prudká bouře 17. ledna 2014, uvolnila prst na pravé ruce. Dnes už jsou opravy dokončeny. Konečně jsme se dostali na místo a obdivujeme sochu v celé své kráse. Nad hlavou Ježíše poletují ptáci a teď se objeví i letadlo. U základu duté sochy je malá kaple. Všichni se zde chtějí fotit se sochou, roztahují ruce a je tu tlačenice. Jdeme raději okolo na vrchol hory, kde je postavená široká a prostorná vyhlídková terasa, ze které je krásný výhled na celé město. Na zátoku Guanabara s roztroušenými ostrůvky a loděmi, Cukrovou homoli a Morro da Urca, Copacabanu a obrovské Lagoa.
V největších bankách vám dolary nevymění 🙁
Vracíme se stejnou cestou zpět, vyzvedneme Dana v naší vile a jedeme busem č. 180 do centra města. Byli jsme ve třech největších bankách v Riu a nikde nám nevyměnili dolary. Hodinu zoufale hledáme směnárnu, protože jsme bez peněz a potřebujeme se dostat na nádraží a odtud lanovkou do favel, neboli chudinských předměstí v Riu. Nakonec jsme směnárnu našli v zapadlé uličce, ale bylo to neuvěřitelné. Světová metropole a nemění dolary v bance. Bylo to nad naše chápání. Směnárna má o něco lepší kurz než na letištích, kde jsme si dosud eura a dolary měnili.
Příště cesta metrem a favely
Přidat komentář