Nekonečné bílé pláže
Ranní procházka přírodou na konci Helské kosy u města Hel je ozdravující a velmi příjemná. Auto necháme na obrovském parkovišti v Helu a míříme na opačnou stranu pobřeží. Jdeme lesem, trochu bloudíme, sluníčko začíná pálit, nejlepší čas se vykoupat.
Několikrát mineme některé z opevnění z 2. světové války. Válečných opevnění a pozůstatků vojenských opevnění je tady kolem Helu spousty. Více je napsáno na tabulích a vše vojenské se dá dohledat v Muzeu obrany pobřeží /Muzeum Obrony Wybrzeża, které je také v Helu.
Pláž
Potkáváme kouzelnou polskou babičku s trekovými holemi. Ta to bude tady určitě znát a taky jo! Nějakých 400 metrů a měli by jste být u moře. Za písečnou dunou se rozprostírají nekonečné bílé pláže a míří až někam k písečným dunám v Lebě. Baltické moře se ukazuje v celé své kráse a končí až u švédských břehů.
Zpočátku jsme na pobřeží úplně sami, po hodině se začínají trousit první turisté. Voda je čistá, báječná a kupodivu celkem teplá. Vypadá to, že se tady míchá teplý proud ze zátoky s tím mořským. Náš další cíl je město Leba a písečné duny v Lebě zapsané v UNESCO.
Přidat komentář