• Menu
  • Menu

Hrad Košumberk

Jan Schlitz

Hrad Košumberk v Luži

Na jihovýchodním okraji města Luže, nad pravým břehem Krounky, jsme navštívili zříceninu hradu Kušumberk. Z Luže jsme prošli okolo známé Hamzovy léčebny krásným parkem, kde Mudr. Hamza ke zpříjemnění pacientů nechal vysázet i mnoho cizokrajných  dřevin – dnešní arboretum. Pokud se vydáte ke zřícenině hradu pěšky z Luže okolo poutního kostela Panny Marie na Chlumku , je možno  tímto parkem projít. V parku jsou pro arboretum přehledné popisky. Okolo hradu je obora , v současné době je v oboře nádherný kapitální jelen, kterého stojí za to vidět. Vypadá impozantně. V podhradí se renovují přilehlé budovy včetně bývalého pivovaru. Zřícenina renesančního zámku, který je součástí hradního prostoru, dostala novou střechu a všechno tohle dohromady vytváří krásné romantické prostředí příjemné pro návštěvu. Prohlídka hradu trvá asi 45 minut, na prohlídku hradu a jeho vnitřních prostor  si můžete vzít   i  svého psa, což nebývá obvyklé. Interiér hradu je možno pronajmout na svatbu.

Hrad Košumberk v Luži
Panorama Košumberk

Historie

Jako zakladatel hradu Košumberk, který vznikl koncem 13.stol., se uvádí Ojíř z Košumberka. Když Ojíř zemřel, zanechal po sobě vdovu a sirotky. O toto dědictví vdovu připravil zřejmě nezákonně Bohunek z Popovic a tak vdova po Ojířovi  hledala pomoc u tehdejšího krále Jana Lucemburského, který přikázal hrad vrátit. Hrad se,  ale později neznámo jak,  znovu dostává do držení Bohunka z Popovic a ten jej v roce 1372 prodal  s košumberským panstvím a městečkem Luže a s několika vesnicemi bratřím Divišovi, Ješkovi, Mstislavovi a Slavatovi z Chlumu. Ti z něj učinili jedno z hlavních rodových sídel, o čemž svědčí i to, že si začali říkat páni z Košumberka. Nejstarší bratr Diviš je jediným pánem Košmberka v letech 1382-1393. Po jeho smrti se správou majetku ujímá v letech 1397 – 1405 Jindřich Lacembok z Chlumu, Divišův strýc. Správou hradu  se dále v roce 1406 ujímá Jan z Chlumu ( pravděpodobně Ježkův syn). Jan měl  ještě dva bratry, Viléma a Diviše, a těm v roce 1417 při dělení rozlehlého panství pánů z Chlumu přenechali Košumberk, Luži a 17 vesnic.  Po smrti Viléma (1434) polovinu panství získali jeho synové  Slavata a Jan. Jan se později stává vlastníkem této poloviny košumberského panství. Slavata si ponechává majetky na Čáslavsku. Osudy druhé poloviny panství po Divišově smrti (1454) nejsou známy.  Až začátkem 16.století se vlastníkem obou částí stává Divišův vnuk Slavata, který  začíná s úpravami  hradu. Do významnějších úprav později zasáhl Slavatův syn Diviš Slavata z Chlumu, ten získává panství  v roce 1540.  V roce 1547 se Diviš, nejvýznamnější příslušník svého rodu, (poprvé  použil  slovo Slavata jako své příjmení), aktivně zúčastnil protihabsburského odboje.

Hrad Košumberk v Luži
Košumberk purkrabí

Českobratrská škola

Za to byl v témže roce potrestán tím,  že mu jeho panství bylo změněno v manství. Toto manství mu později odpustil císař Maxmillián II. Diviš Slavata ukončil předchozí  úpravy hradu a začal uvažovat o přestavbě na rodové  renesanční sídlo. O tomto úmyslu už uvažuje  již v roce 1560 a vzorem pro přestavbu je mu jiné  slavatovské sídlo, Jindřichův Hradec. Ke konečnému rozhodnutí se rozhodl až po zásahu hradu Košumberk bleskem, který v témže roce vyhořel. Renesančně byl především přestavěn původní gotický hradní palác. Při přestavbě došlo k menším úpravám interiérů; v exteriéru dostala budova novou renesanční fasádu a byla zakončena ozdobnými renesančními štíty. Z této přestavby paláce pochází část omítky na jeho troskách.  Diviš v té době značně rozšiřuje svá panství. V Košumberku byla zřízena českobratrská škola, kterou později navštěvovali takové osobnosti, jako  byl Albrecht z Valdštejna.  Diviš Slavata z Chlumu umírá  v r. 1575 a  rozhlehlé rodová panství zdědili jeho synové Adam, Jindřich, Michal, Albrecht a Zachariáš. Ti se v r. 1577 o zděděné statky rozdělili a hrad  Košumberk dostává  Jindřich Slavata. Na hradě zůstává  i vdova po Divišovi,  Alžběta z Hradce. V roce 1599 , po smrti Jindřicha,dědí panství jeho syn Diviš Lacembok Slavata, který dále zvelebuje hrad v renesančním duchu. V roce 1623 mu je konfiskována polovina majetku za jeho aktivní účast ve stavovském povstání  (1618-1620). Tento zkonfiskovaný majetek kupuje později Divišův synovec Vilém Slavata z Chlumu, jeden z českých místodržících doby předbělohorské a představitel katolicky prohabsbursky orientované šlechty, který sice v mládí navštěvoval na hradě bratrskou školu, ale později se stal konvertitou.

Hrad Košumberk v Luži
Košumberk ruiny gotického hradu

V r. 1634 postoupil Vilém Slavata Košumberk synovi Diviše Lacemboka, Jindřichu Vilému Slavatovi, který přestoupil ke katolictví. V té době velké škody na jeho panství způsobily  nájezdy Švédů a drancování císařského vojska. Jindřich Vilém umírá v roce 1654 a dědičkou panství se stává jeho dvouletá dcera z druhého manželství Johanka Barbora. Ta za rok také umírá a panství dědí její matka Marie Maxmiliána, hraběnka ze Žďáru ( 1633-1690 ), která se r. 1656 podruhé provdala, a to za Františka Kryštofa Hýzrleho z Chodů. Její otec, Florián Dětřich Žďárský ze Žďáru, založil u Prahy poutní místo Hájek s loretánskou kaplí a františkánským klášterem. Její matka byla z rodu Martiniců, kteří právě jako Slavatové přispěli k rekatolizaci českého prostředí.  Hraběnka Marie Maxmiliána,  která v kapli na hradě  Košumberk přechovávala milostný obraz Panny Marie Pasovské, který dostala od svého bratra  Františka Eusebia Žďárského ze Žďáru, chtěla kopii originálu L. Cranacha z Innsbrucku, kterou údajně namaloval týž malíř v Pasově  zpřístupnit širší veřejnosti , což jí vedlo k založení a vybudování poutního místa na Chlumku. V té době  zcela propadla vlivu hradeckých jezuitů a ti dosáhli toho, že v r. 1684, když jí zemřela i jediná dcera Františka Terezie, odkázala celé košumberské panství jezuitské koleji v Hradci Králové. K panství tehdy patřil hrad, 1 městečko a 6 vsí. Vláda jesuitů se stala pro hrad osudnou. Noví majitelé neměli o jeho údržbu zájem, neboť sídlili v rezidenci, kterou pro ně Marie Maxmiliána vybudovala na nedalekém Chlumku. Na hradě bydleli řemeslníci, kteří pracovali na poutím kostele na Chlumku a později sloužil hrad jako sýpka a sklady. Jezuité využívali pouze část hradu pro správu panství až do zrušení jejich řádu. Nějakou dobu spravuje košumberské panství náboženský fond a v dražbě roku 1807 ho kupuje    Belgičan Leopold de Laing. I za tohoto majitele pokračuje zkáza hradu.

Hrad Košumberk v Luži
Pivovar pod Košumberkem

Družstvo pro záchranu Košumberka

V roce 1826 panství koupil  Karel Matyáš Thurn-Taxis, ale ani on se nepustil do oprav. Do té doby ještě obyvatelná část hradu, kde sídlila správa košumberského panství se přesídlila do Chroustovic a Košumberk  je ponechán svému osudu a pustne. Thurn-Taxisům patřil  Košumberk  do r. 1922. Pokus o obnovu proběhla   5.6.1868 , na hrad  byl připravován velký tábor východočeského lidu. Byl ale zakázán. Proběhlo zde jen vystoupení pěveckého lidu s charakterem manifestace. Až v roce 1900, kdy se konal další tábor lidu  z popudu učitele V.V. Jeníčka, vzniklo v Luži družstvo pro záchranu Košumberka. V rámci pozemkové reformy družstvo získává hrad do své správy a v letech 1922 – 1924 proběhly na hradě  rozsáhlé  opravy. Majetkem družstva zůstal hrad až do r. 1950. Potom přešel do vlastnictví československého státu. Od r. 1961 byl ve správě ONV Chrudim. Konzervační a zabezpečovací práce probíhaly na hradě do konce 70. let 20. stol. a byly zaměřeny hlavně na opravu zbytků renesančního paláce.

Hrad Košumberk v Luži
Obora pod Košumberkem

 

 

 

Jan Schlitz
Jan Schlitz

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

komentářů