Poutní kostel Panny Marie na Chlumečku v Luži
Daleko do krajiny, z uměle zvýšeného. Město na břehu Novohradky, asi 6 km ssv. od Skutče. Většina poutních míst vznikala na místech zjevení, ale u tohoto poutního kostela tomu bylo poněkud jinak. O založení tohoto kostela rozhodla vrchnost. Na popud jeho zakladatelky, která v kapli na svém nedalekém hradě Košumberk přechovávala milostný obraz Panny Marie Pasovské, který dostala od svého bratra Františka Eusebia Žďárského ze Žďáru. O tomto obrazu uváděla sama zakladatelka, že jde o kopii originálu L. Cranacha z Innsbrucku, kterou údajně namaloval týž malíř v Pasově. Snaha zpřístupnění tohoto obrazu širší veřejnosti zakladatelku vedlo k založení a vybudování poutního místa na Chlumku.
Současný kostel Panny Marie na Chlumku je typická česká jezuitská stavba s jednou lodí, bočními kaplemi a emporami, s bazilikálním osvětlením lodi, užším presbytářem a dvouvěžovým průčelím. V interiéru je architektonicky pozoruhodná zděná kaple v presbytáři, která je zaklenutá kupolí s tzv. lucernou. Je to vlastně jakýsi přístřešek pro milostný obraz Panny Marie (vzdáleně připomíná podobně vyřešený mariánský oltář v rakouském poutním místě Mariazell).Vnitřní vybavení kostela vzniklo zřejmě až po jeho vysvěcení a je až na několik výjimek slohově jednotné. Zakladatelkou tohoto poutního místa byla Marie Maxmiliána hraběnka ze Žďáru (1633 – 1690), provdaná za Jindřicha Viléma Slavatu na Košumberku (1654) a později za Františka Kryštofa Hieserla z Chodova (1666). Její otec, Florián Dětřich Žďárský ze Žďáru, založil u Prahy poutní místo Hájek s loretánskou kaplí a františkánským klášterem. Její matka byla zrodu Martiniců, kteří právě jako Slavatové přispěli k rekatolizaci českého prostředí. Hraběnka dne 14. srpna 1667, na již zmíněném kopečku mezi hradem Košumberkem a Luží, začala se stavbou kapličky s kostelíčkem. Tehdy byl vybudován na této vyvýšenině areál obdélného půdorysu, vymezený ohradní balustrádou, proloženou čtyřmi většími a čtyřmi menšími kaplemi, které se dochovaly do dnešní doby (vzhled ústřední svatyně neznáme, z poznámek hraběnky Hieserlové a pamětní knihy lužské se usuzuje, že šlo o typ kaple Panny Marie v Altöttingu v Bavorsku). Předpokládáme, že napodobovala nejen altöttingskou románskou centrálu, ale také k ní později přistavěnou loď. Podobala se zřejmě kostelíku za pražskou Strahovskou branou, který vystavěl hrabě Bernard Ignác Martinic roku 1666 a který byl napodobeninou svatyně v Altöttingu).
Vysvěcení kostela Panny Marie na Chlumečku
8. září 1669 byla stavba hotová a posvěcena. Nové poutní místo přitahovalo stále větší počet poutníků, takže kapacita kaple zdaleka nestačila potřebám. Brzy přicházeli poutníci v tak hojném počtu, že se hraběnka rozhodla vystavět rozlehlejší poutní areál. Sama hraběnka, velmi zbožná žena, se odstěhovala z hradu do malého domku, který si nechala postavit v blízkosti kaple. O poutní místo se starali jezuité z královéhradecké koleje, kteří si zde také jihovýchodně od kaple postavili svoji rezidenci. Již během stavby věnovala hraběnka jezuitům nejen poutní areál, uctívaný obraz a rezidenci, ale zaopatřila je i finančně. Uskutečnění tohoto rozsáhlého projektu se však jeho iniciátorka Marie Maxmiliana Hieserlová nedočkala – zemřela 17. října 1690. Stavba byla spojena s velkými finančními obtížemi a zpomalena ještě požárem Luže na jaře roku 1691.
Tento nový chrám byl navržen italským architektem Bernardem Minelli z Hořic. Stavba začala v roce 1690. Po smrti hraběnky Marie Maxmiliány, se výstavby ujal Pavel Ignác Bayer (pracoval často pro jezuity, např. Hradec Králové, Praha – Staré a Nové Město, Svatá Hora ), který původní plány pozměnil. Výstavby se jako polír účastnil i později známý architekt G. B. Alliprandi. V roce 1696 byla kostelní stavba zhruba hotová, přestože se její dokončování a úprava nejbližšího okolí protáhla až do počátku 18. Století.
Milostný obraz Panny Marie
7. září 1696 byl slavnostně do nového kostela přenesen z jezuitské rezidence milostný obraz Panny Marie a ten požehnán od superiora s povolením arcibiskupa. Teprve roku 1700 byl instalován hlavní sloupový portál. Není vyloučeno, že jeho tvůrcem byl známý kameník Giovanni Pietro Torre z Prahy. Za hlavního autora výzdoby na Chlumku se považuje sochař Jiří František Pacák. Obrazovou výzdobu chlumeckého kostela pak dodal v letech 1705 – 1706 převážně malíř Jan Jiří Heinsch. Kostel také prošel několika opravami, hlavně po velkém požáru v roce 1878. Koncem 80 let našeho století se začalo silně projevovat narušení statiky schodišť vedoucích na terasu a balustrádu s kaplemi, až došlo k jejich sesuvu. V roce 1991 se začalo pracovat na celkové opravě kostela, která zahrnuje opravu dvou schodišť, restaurování sochařské výzdoby balustrády a kaplí, opravu vrcholových křížů na věžích, oplechování věží, přeložení krytiny a opravu fasády chrámu. Práce na opravách kostela stále ještě probíhají. Kostel je výtahem zpřístupněn vozíčkářům.
Přidat komentář