• Menu
  • Menu

Hradčany Ralsko

Milujeme tenhle kraj, nekonečné lesy, skály i rybníky. Jsme kousek od obce Hradčany. Honza tady jako malý prožil část dětství a žil tady s rodiči až do roku 1968, do doby než sem vstoupila Sovětská  armáda. Miloval skály a rád se sem vracel.

Ralsko Hradčany

Vojenský výcvikový prostor Mimoň

Zastavujeme u silnice z Ralska do Hradčan. Lesy s divokou přírodou jsou tady všude protkány sítí asfaltek a tankodromů. Rády by jsme našly zdejší vojenské letiště, asi prostor s největším významem i plochou,  kdysi součást Vojenského výcvikového prostoru Mimoň, které zde na rozloze 250 km2 bylo od roku 1968 -1990. Místo jako cvičiště pro vojenské účely sloužilo už za Rakousko-Uherska, za první republiky zde pobývala Československá armáda, Wermacht zde cvičil za druhé světové války

Ralsko Hradčany

Vstupujeme do lesa u cedule Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj. Je po dešti a les překrásně voní. Cestiček je tady více než dost a asi není těžké se tady v tom labyrintu ztratit. Držíme se „hlavní“ cesty.

Na několika místech jsou malé pozůstatky vojenských staveb. Na křižovatkách jsou haldy  vyskládaného dřeva. Asi po 2 km začínají  cestu lemovat skalní útvary,  dále pak přicházíme ke skále, kde je „obydlená“ jeskyně. Pračlověk to asi není, to je tady moc moderních prvků. Jsme zvědavé a tak nakukujeme, i když máme trochu strach. Pokračujeme dále směrem na Hradčany, na asfaltce potkáváme dva bruslaře. Ti nám potvrzují, že míříme do Hradčan, ale ne na letiště. Čas pokročil, musíme se tedy vrátit a letiště a další zajímavosti tohoto kraje  si necháme na příště.

v jeskyni

Hradčanské stěny

Skály, které patří do Hradčanské pahorkatiny, Mimořádně cenné a romantické skalní město se prostírá vlevo od silnice Doksy – Hradčany. Jsou zde desítky skalních převisů a zajímavé skalní útvary, např. Psí kostely či Skalní brána.

Jana Schlitzová
Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *