• Menu
  • Menu

INDIE 5

Dillí.

Ráno nás místní vzbudili v 7.30 hod. ( 6.den – středa 30.11.2011) s tím, že jsme dorazili do Dillí na vlakové nádraží New Delhi. Rychle jsme se spakovali a v ulici Main Bazaar hned vedle nádraží našli hotel Downtown, kde jsme chtěli přečkat naši poslední noc v Indii. Měli jsme dva dvoulůžkové pokoje, které sousedily koupelnami, což znamenalo, že jsme všichni o sobě věděli všechno, protože stěny byly „papírové“ a mezi koupelnami byla okénka. Snídani jsme si dali v nedaleké restauraci a vyrazili na celodenní pěší putování po Dillí.

Nejdřív jsme došli k chrámu Lakshmi Narayan Mandir (stavbu rozsáhlého moderního chrámu financovala bohatá rodina obchodníků Marwari Birla) – vstup byl zdarma, ale nesmělo se fotit, takže Miloš s námi nešel, protože bez foťáku to pro něho nemá cenu. Po chrámu jsme si prohlédli ještě přilehlou zahradu plnou soch a pak se (trochu oklikou) dostali na Connaught Place – centrální park celého Dillí. K obědu jsme si dali poprvé něco neindického – zašli jsme do Mc Donald´s. Samozřejmě se zde nedaly koupit hovězí hamburgery, ale pro změnu měli tofu hambáče. My si dali něco kuřecího (kluci Maharaja Mac) a zjistili, že v Indii to pálí i v MekáčiJ. Mc Donald´s nás nadchl ještě jednou věcí – poprvé jsme zde objevili čisté záchody, na kterých byl i toaletní papír a mýdlo!

Jantar Mantar
Jantar Mantar

Z náměstí to už byl jen kousek k astronomické observatoři pod širým nebem Jantar Mantar (doslova „kouzelné přístroje“). Dalším naším cílem byla budova parlamentu (Sansad Bhavan), ale z té jsme moc neviděli, protože byla obehnána velkou zdí. Naštěstí hned vedle byl prezidentský palác Rashtrapati Bhavan. Všude kolem byly obrovské fontány a hlavně tady nebyli skoro žádní lidé a žádná auta. Ten klid byl božský! Kolem paláce parkovaly vládní vozy, které byly všechny bílé. Od paláce byl výhled na další dillíjskou atrakci – Bránu Indie, která nápadně připomíná Vítězný oblouk v Paříži. Někdy prý na ni od paláce přes smog dohlédnout neleze (je to cca 2 km), ale my měli štěstí. Příjemnou procházkou jsme to tedy vzali k bráně a posléze i k majestátní pevnosti Purana Quila. Tam jsme stačili doběhnout chvilku před setměním a tudíž před zavíračkou, ale i krátká návštěva stála za to.

Protože jsme byli za celý den dost uchození, měli jsme v plánu sehnat si rikšu, což se ukázalo jako dost náročný úkol. Stopovali jsme o sto šest, ale všechny tuk tuky byly plné. Nakonec nám zastavil luxusní taxík s řidičem v turbanu a odvezl nás k Main Bazaar za 100 rupií, což bychom možná za motorikšu dali taky také.

Kluci se rozhodli, že vykoupí veškeré „značkové“ oblečení v Indii, a cyklorikšou vyrazili na Connaught Place, kde byla velká tržnice. My s Péťou se jen prošly po Main Bazaar, protože Péťa měla přání pořídit si v Indii nějaký hezký šperk s kamenem. Nakonec jsme vybraly jeden krásný prstýnek, ale byl Pétě moc velký, takže jsme se s majitelem obchodu domluvily, že prstýnek do druhého dne upraví a Péťa si ho buď vyzvedne do 19 hod., nebo ho nechají na recepci našeho hotelu.

Pak už jsme šly s Péťou na pokoj a vyrušili nás až kluci, kteří přitáhli z nákupů s plnými taškami, ve kterých měli hadříky značek jako Hugo Boss, Lacoste apod. za cenu max. 400,-Kč za kus.

FOTO: Miloš Šálek

cestopis následující den

cestopis předcházející den

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Simona

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *