„Jeruzalém je přístavním městem na břehu věčnosti“ Jehuda Amichaj.
Odpoledne jsme se rozhodli věnovat nasávání atmosféry Starého města. Z Olivové hory sem lze dojít poměrně příjemnou procházkou z kopce. Poměrně proto, že cesta se svažuje dost prudce a nohy poutníků a turistů zahladily povrch do podoby asfaltového zrcadla. Nikdy by mne nenapadlo, že silnice může tak pekelně klouzat. Po cestě potkáváme žebráka, který vykřikuje na kolemjdoucí turisty, že je slepý a vybírá almužnu do plechového hrníčku. Máma se na něj dlouze zadívá a prohlásí: „Tak toho jsem viděla ráno, jak si to šine po ulici, v tom hrnku měl kafe a nevypadal, že by mu cokoli chybělo,“ Inu byznys je byznys.
Jak praví staré moudro „Jeruzalém je pupkem světa a jeho jádrem je velký oltář v Chrámu Božího hrobu“. Za prastarými hradbami se na necelém kilometru čtverečním rozkládá město, které hýbalo historií jako žádné jiné. Nikdy nebývalo nijak honosné, neskrývalo přehnané materiální bohatství. O co méně je tu okázalosti na oko, o to víc dýchá neopakovatelná atmosféra doslova z každého kamene. Jeruzalém – město, kde se děly zázraky. Tady prý vzal Bůh prach, ze kterého stvořil člověka, David zde ustanovil hlavní město své říše, Šalamoun vystavěl svůj chrám, Ježíš zemřel na kříži a Mohamed odsud vykonal svoji Noční cestu. Ve středověku byl pupkem světa, muslimové se k němu modlili předtím, než se začali modlit k Mekce, židé tu schovávali Archu úmluvy a Mohamed vystoupal do nebes při své Noční cestě. Tady mluvil Ježíš se svými učedníky. Tady se stalo něco, kvůli čemu celý západní svět slaví Velikonoce.
O žádné jiné město na světě se nevedlo tolik válek. Žádné jiné město nebylo tolikrát zničeno, znovu postaveno, znovu zničeno a znovu postaveno. Kolébka třech náboženství vycházejících z jednoho příběhu a uznávajích jednoho Boha třemi různými cestami. Přes všechno, co je spojuje je historie protkána nesmiřitelnými boji ve jménu toho, která cesta je lepší a nadřazenější ostatním. Těžko hledat jasnější důkaz lidské ješitnosti.
Samotné Staré město je rozděleno na 4 čtvrti – Křesťanskou, Muslimskou, Židovskou a Arménskou. Samostatnou kategorií je pak Chrámová hora, na které se nachází mešita Al-Aksá a Skalní dóm. Oblast je pod palestinskou samosprávou a nemuslimové do ní mají omezený vstup. V době naší návštěvy měli zavřeno úplně a pro jistotu pro všechny kvůli jakési potyčce, kdy muslimové na hoře vyjadřovali svůj světonázor házením kamení na židy modlící se dole u Zdi nářků.
cestopis následující den
Přidat komentář