Když nám naši kamarádi oznámili, že zítra bude v Jeruzalémě sněžit, očekávala jsem nanejvýš pár spadlých vloček. Představovala jsem si „kalamitu“ která každý rok zcela neočekávaně nastane na začátku zimy v Praze a vnitřně jsem se smála. „Pro nás není sníh žádná novinka,“ zlehčovala jsem celou situaci. Jenže pak jsem se ráno probudila a nemohla uvěřit svým očím. Z nebe se sypaly ohromné vločky, které přes všechny moje prognózy ulpívaly na povrchu a tvořily stále větší a větší sněhové hromady. I přes veškerá varování jsme se rozloučili s Danielem a vyšli do bílého Jeruzaléma.
První bouračka nás uvítala hned naproti domu. „Ne, tohle není obyčejný sníh v Jeruzalémě,“ došlo mi, když jsem se rozhlédla okolo. Zasypané silnice, popojíždějící, blikající a klouzající se auta s letními pneumatikami, která se snažila vyjet do uklouzaných kopců a pak nekontrolovaně sjíždět z těchto kopců na druhé straně. Spadlá elektrická vedení a obecně chaos, během kterého se ruší školní vyučování, zavírají obchody a lidé raději nevycházejí z domů. Jeruzalém byl ochromen a my jsme si šli do autopůjčovny půjčit zamluvené auto.
Po půl hodině strávené v podzemní garáži jsme konečně mohli vyjet po strmém výjezdu, kde se místní snažili odstranit sníh pomocí dřev a proudu vody. Cesta z Jeruzaléma nám zabrala dobrou hodinu a půl. Konečně jsme uviděli ceduli Mrtvé moře a vyjeli ze zasněžené oblasti do pouště v jeho okolí. Okolo silnice jsme si všimli hned několika míst, kde lidé zaparkovali auta a šli se projít do pouště. Naše zvědavost nám nedala a tak jsme i my odstavili naše auto a vyrazili do rozblácené pouště. Zanedlouho jsme přišli k prvním vodopádům hnědé vody, která se valila z jinak sluncem vyprahlých hor. „Aha, tak na to se sem lidi chodí koukat- voda v poušti, zřejmě jedna z netradičních podívaných,“ napadlo mě, když jsem uviděla zástupy okolo vodního toku.
Po silnici číslo 90 jsme pokračovali dále na jih až do místa těsně nad Mizpe Shalem. Zde nás překvapila barikáda z policejních a vojenských aut, a protože jsme si ještě stále mysleli, že se jedná o silniční kontrolu, nechtělo se nám čekat a raději jsme se vypravili po strmé silnici vedoucí do okolních kopců. I zde jsme si mohli všimnout nebývalého úkazu- hnědá řeka, která se pod námi valila do Mrtvého moře, čeřila jinak azurově modrou vodu tohoto nejslanějšího moře.
Po nadšených vzdeších oslavujících krásu Judské poušti jsme se s odevzdaností vypravili směrem k silničním kontrolám. Po 15ti minutách čekání, kdy místní vojáci nepustili jediné auto nám celá situace začala být podezřelá, a tak jsem se raději šla zeptat, co se děje. „Silnice je kvůli povodním uzavřená,“ oznámil mi stručně jeden z vojáků a já jsem se zhrozila při představě, že se na jih budeme muset dostávat nějakou jinou cestou. (Na jih totiž vedou pouze 3 silnice, takže když je jedna zavřená, musíte objet půlku Izraele, abyste se dostali na další. Naštěstí jsme potkali jeden pár z Tel Avivu, který se také potřeboval dostat na jih. Ochotně nám nabídli, že můžeme jet za nimi, že nás povedou. Provedli nás přes stále zasněžený Jeruzalém a jeli dál cestou přes Bet Lehem, který je položen ještě ve vyšších nadmořských výškách než Jeruzalém. Silnice byla opět zasypána sněhem. Dostali jsme se do husté mlhy, ve které auta jela krokem a svítila výstražnými světli. Na letních pneumatikách žádná sranda. A pak jsme uviděli velké náklaďáky, auta rozblikaná a zaparkovaná v různých směrech a lidi pobíhající venku. Brzdíme, co to jde, ale na uklouzané silnici brzdy nefungují a tak ťukneme předek auta o vůz před námi. Naštěstí se nic nestalo, ale i tak je situace značně vyhrocená… Tak jsme asi dojeli… Opět rozhovor z místními vojáky: „Ne, tudy se nedostanete. Je tam velká bouračka, budete se muset otočit a zvolit jinou cestu.“ „Auuuu“ zaúpím! „My se snad k tomu Mrtvému moři nedostaneme,“ přestávám doufat.
Místní nám pomáhají otočit automobil a vyrážíme směrem do Jeruzaléma. Mám toho tak akorát. Zkouším tedy kontaktovat couchsurfera v Tel Aviv, který nás nakonec zachrání. Konečně parkujeme auto a vycházíme do silného deště. Snad to bude zítra lepší.
Přidat komentář