Pruská pevnost
Již v 10. století v místě, kde nyní nad městem dominuje pruská pevnost, stála fortifikace – Cladzco. Podle všeho se zde nacházel komplex dřevěných stavení, jež měla kamenohlinité opevnění a dřevěnou palisádu. Ve 13. století se fortifikace začala měnit na komfortní hrad, který byl od 16. století sídlem vládců Klodzkého hrabství. V tomto období byl hrad přestavěn. Na objednávku Ernesta Bavorského pod vedením architekta Lorenze Krischke byl postaven tzv. dolní hrad (zamek dolny). V roce 1622 (období třicetileté války), rakouská vojska dobývají město včetně hradu a známý vratislavský fortifikátor Valenta Sabich navrhuje první projekt modernizace pevnosti. V letech 1690 -1702 tak byla postavená tzv. Korunní hradba ( tři bašty: Jablonka, Ludmila, Václav) a další bastiony, Výstražná a Zvoník a polobastion Orel.
V roce 1742, na základě vratislavské mírové dohody 1. slezské války, se Klodzko dostává od nadvládu Pruska, ve kterém vládne Fridrich II. Pod vládou Pruska dochází k největšímu rozmachu pevnosti. Nové projekty pro rozlišení klodzké pevnosti navrhuje holandský inženýr Bernard Cornelisu Walvare. Další fortifikátor, jež působil v Klouzku, byl Christian Friedrich v. Frede . Během panování Fridricha II, je na opačné straně břehu Klodzké Nysy , postavena pomocná pevnost, Ovčí hora (Owcza hora). Ze Zámecké hory (Forteczné( jsou odstraněny veškeré zůstalosti středověkého hradu a na jejich místě je postaven donjon. Přestavby se odčkala i korunní hradba, jihozápadní strana pevnosti je zabezpečena sítí podzemních minérských chodeb. Pevnost byla výrazně rozšiřovaná a modernizovaná po celou dobu, kdy se nacházela pod pruskou nadvládou.
Období pruského panování na krátkou dobu přerušila rakouská nadvláda. V době trvání 3. slezské války, se Rakušanům podaří bouřlivě dobýt pevnost (1760) , avšak po necelých třech letech,na základě mírové dohody uzavřené v Hubertsburgu, se objekt opět vrací Prusku.
Napoleonské války
Naposledy byla pevnost dobývána v období napoleonských válek v roce 1807, kdy bylo Klodzko obléháno armádní jednotkou Jerome Bonaparte (bratra Napoleona). Hlavní bitvy se odehrávaly na předpolí města, kde byl postaven opevněný tábor. Francouzi ho dobyli v noci na 23 června. Osud Kladzka byl zpečetěn. Kapitulace byla podepsána dne 25. června, avšak pevnost nebyla ve skutečnosti vydána, protože byla v Tylži dne 9. července 1807 podepsána mírová smlouva.
Německé vězení
V roce 1877 byl zrušen status pevnosti a postupně bylo zahájeno její odzbrojování a z velké části prostorů se staly věznice. Během 2. světové války, se stal objekt pod dozorem SS a Abwehry hlavním politickým vězením Německa: byli zde věznění političtí odpůrci, dezertéři německé armády a vojenští zajatci různých národností. V roce 1944 zde byly spuštěny závody AEG, evakuované z Lodže, ve kterých vyráběly díly do raket V-1 a elektrické přístroje do ponorek.
V roce 1960 byla pevnost oficiálně uznána za památku a zpřístupněna turistům. Zpřístupněná část opevnění představuje jen 10 % obraného objektu, který je tvořen podzemními labyrinty minérských chodeb a lapidáriem. Část pevnosti, která není turistům přístupná, je také velmi zajímavá, patří k ní mj. kilometry hlubokých valů, kasemat a chodeb, několik bastiónů a donjon umístěný v centru pevnosti.
Vyhlídka z pevnosti
Z pevnosti se naskýtá krásný výhled na město a jeho okolí, při dobré viditelnosti můžeme z vyhlídkového bastionu spatřit Králický Sněžník vzdálený 40 km, Velkou Hejšovinu (Szczeliniec Wielki) nebo pohoří obklopující kladskou kotlinu.
Přidat komentář