• Menu
  • Menu

KOTA KINABALU – BORNEO 33

Andy
Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Asie » Borneo » Borneo - malajská část » KOTA KINABALU – BORNEO 33

HURÁ DO KOTA KINABALU A KONEČNĚ POTÁPĚČSKÁ LICENCE

Ráno jsme se podle domluvy sešli s klukama. Teda já, je nejdřív ve slunečních brýlích vůbec nepoznala,  a nechápala sem proč nás fotí, na otázku kam jdou, jsem ze dozvěděla, že na letiště. Vážně my taky 🙂 a pak mi to došlo že se bavím s Quanem…. no nic ! Společně jsme všichni vyrazili na letiště, kde jsme si ještě stihli dát oběd.

Nejdražší letenka v bussines class

Letadlo bylo zase skoro prázdné a my díky mamince měly skvělá místa úplně vpředu za krásných 5890,- Kč. Asi můj nejdražší 50 minutovej let jakej sem kdy zažila. No nic, už se stalo,  v letadle jsme se potkali i s 8.člennou českou bandou a všichni si z nás dělali legraci, že asi letíme první třídou, když už tak pěkně sedíme v předu, a dokonce na sedačce našli sendvič,   tak nám ho dali, jako stravu v bussines class 🙂

Mulu letiště
Mulu letiště

Letíme do Kota Kinabalu

Doletěli jsme do Kota Kinabalu, kde jsme se rozloučili s Australanama, kteří pokračovali na výšlap na Mt. Kinabalu, a domluvili jsme se, že se tu ve městě zase za pár dní sejdem, což se nám nakonec nepovedlo. Češi, kterým stále nepřiletěla ztracená zavazadla, pokračovali taxíkem do hotelu. My jsme si s Ifčou počkaly na místní autobus, který nás pohodlně dovezl do centra za pouhých 10MYR.

Kota Kinabalu je naší poslední zastávkou před cestou domů. Nacházíme se v hlavním městě státu Sabah na Východním Borneu na břehu Jižního Čínského moře. Přišlo nám jako asi nejcivilizovanějším místem hned po Bruneji. Spousta obchoďáků, západních restaurací, prostě všeho co člověk potřebuje. Náš plán byl následující, najít si levné úbytko a pak zaběhnout do Scuba Junkie a domluvit si kurz potápění hned na zítra.

Hotel Gaya

Autobus nás vyhodil hned u několika známých hostelů – Bacpacker hostel a další, zde stála noc 20MYR na osobu se snídaní, my se nakonec ubytovali hned vedle v hotelu GAYA za 20MYR za pokoj. Pokojík byl malý, jen s větrákem, koupelna  a záchod na chodbě, ale co, stejně jsme sem chodily jen spát. Internet zde nebyl, ale hned vedle byla internetová kavárna, takže pohoda.

obed s Quanem a Willem
obed s Quanem a Willem

Scuba Junkie asi nenajdem

Odhodily jsme batohy a šly hledat Scuba Junkie, trochu jsme zabloudili a Skuba Junkie nenašly – šly jsme totiž úplně na druhou stranu. Tak jsme si skočily do Mekáče na evropské jídlo a hlavně na net, kterej ve finále nefungoval. Tak jsme se pěkně napapaly a vyrazily na couračku městem.

Spousta stánků s fejky – boty, trička a hlavně samé brýle. Nakonec jsme zapadly do sympatické restaurace na jedno točené.  Tady se s náma začal bavit nějakej týpek, když slyšel naší řeč. Jednalo se o lékaře z Ukrajiny. Vzal nás ke stolu mezi své přátele a povídali jsme si. Pak nás ještě provezl městem a odvezl do našeho skromného hotýlku. Už jsme se nemohly dočkat rána, abychom si konečně našly Scuba Junkie….

cestopis následující

cestopis předcházející

Andy
Andy

Ve 12. letech mě rodiče poslali samotnou do Kanady a USA. Poznamenalo mě to a tak jsem asi cestovatel. Hodně jsem od té doby viděla a poznala a hodně ještě poznat chci.Tak uvidíme !

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *