Královský letohrádek

Letohrádek královny Anny

Aprílové a velmi chladné počasí spíše odrazovalo od procházky Prahou. Přesto toulání uličkami Nového světa, procházka Jelením příkopem, obdiv letohrádku královny Anny i samotný Pražský hrad s Chrámem sv. Víta a Loretou byl, jako vždy, krásný a neopakovatelný. Na konci Královské zahrady, před vchodem do Chotkových sadů, stojí pozoruhodná budova – Královský letohrádek, kterou nechal pro svou manželku, Annu Jagellonskou, vybudovat Ferdinand I.

Letohrádek královny Anny ( Královský letohrádek, také Matematický dům/) i nesprávně pojmenovaný Belvedér. Stavba, podle projektu Paola della Stelly,považovaná za nejčistší a nejkrásnější stavbu italské renesenace na sever od Alp, byla zahájena v roce 1538. V letech 1541 vypukl v Praze velký požár a na dostavbu letohrádku nebyly prostředky. Pokračování stavby v roce 1556 se Paolo della Stela nedožil. Na stavbě pak pokračoval projektant střechy ve tvaru obráceného lodního kýlu Bonifác Wohlmut. Anna, matka 15. dětí, se už dokončení také nedočkala. Zemřela v roce 1547. Přáno nebylo ani Ferdinandovi I a tak letohrádek řádně využili až jeho nástupci .

Rudolf II. i Tycho Brahe

Jmenovitě, např. Rudolf II , který sem umístil část svých sbírek, významný dánský matematik a astronom, astrolog a alchymista Tychon Brahe/Tyge Ottesen Brahe/ tady měl svou observatoř a odsud pozoroval oblohu. Roku 1648 sem vtrhli Švédové, odvezli zařízení i umělecké předměty z letohrádku. Bronzová socha Merkur a Psýché od Adriana de Vreis je v pařížském Louvru.¨

Dělostřelecká laboratoř

Josef I. v 80. letech 18. století přeměnil letohrádek na dělostřeleckou laboratoř. Vojáci odešli až v roce 1836.

Bronzová zpívající fontána

Za obdiv stojí bronzová Zpívající fontána, která je v zahradě.talskou inspiraci Letohrádku prozrazuje i úprava přilehlé části zahrady – giardinetto s pravidelnou kompozicí záhonů. Bronzová Zpívající fontána je dílem Tomáše Jaroše z let 1564- 68. Zvláštní, zvonění zvonů podobný zvuk dopadajících kapek je nejlépe slyšet přímo pod širokou spodní mísou fontány.

Letohrádek jako výstavní prostor

Památka byla opravena. Vzniklo monumentální schodiště a výzdoba v I. patře – nástěnné malby s náměty z českých dějin. Budova po další rekonstrukci sloužila až do roku 1955 k výstavním účelům. V roce 1989 , při osazování měděné sřechy , vypukl požár. Pro veřejnost byla památka zpřístupněna v roce 1991. Stavbu na obdélném půdorysu obklopuje arkádový ochoz. Mezi vnějšími sloupy je umístěno 2 x 34 reliéfů s antickými a dobovými motivy .Dnes slouží Královský letohrádek především pro výstavy výtvarného umění a uměleckého řemesla.