• Menu
  • Menu

Vltava na člunu, Praha

Na Vltavě

Jiný úhel pohledu .I když sobotní počasí mělo býti spíše nevýletní, sluníčko se ukázalo v celé své kráse a jenom chladnější vánek dával najevo, že dubnové počasí ještě napatří do léta. Hlavním cílem našeho výletu měl být Petřín a jeho zahrady, ale podivný šrumec kolem řeky Vltavy nás donutil zastavit a sjet k řece.

Na řece byl závod dračích lodí, k našemu smutku už ale právě končil. Spíše nutnost nás postavila přímo k přívozu a půjčovně loděk. Právě sem dojížděl jeden motorový člun s posádkou. Musím říci, že jsme  byli velmi překvapeni, že motorový člun bez jakýchkoliv zkušeností nám byl zapůjčen a tak natěšeni , s vyslechnutím  jak se máme na řece chovat , jsme vyrazili. Na rozloučenou nám pan půjčovník řekl, že se nemůže nic stát a že máme benzínu až do Hamburku.

Vyšehrad
Vyšehrad

Na motorovém člunu po Vltavě

Nejdříve jsme zvolili směr Modřany, kde jsme ještě zachytili závodníky, kteří uklízeli dračí lodě, po cestě shlédli  pod Barrandovským mostem „umění“ sprejerů, Barrandovské skály a Terasy a pak zpět pod Vyšehrad, kde žluté trsy tařic dělaly na tmavé skále úžasné obrazce. Všude na řece bylo velmi živo, míjeli jsme loďky i  lodě, sem tam projel houkající parník, k celé té atmosféře, když jsme se blížili k Mánesu, po pravé straně řeky jsme nabyli dojmu, že jsme v přímořském letovisku s panoramatem Prahy.

kam se vydat (3)
Vyšehrad

Vltava plná jachet

Spousty lidí na břehu a řeka plná jachet, motorových lodí, kormoránů, plachetnic, a dalších vodních netypických vozítek…loďka celá z plastových lahví, šlapadla, pojízdná loď bar a gril…Až na malý incident, kdy jsme málem narazili do stojícího policejního člunu, byla plavba plynulá, krásná a neskutečná. Naše loďka by do Hamburku   nedojela, protože přesně při dojetí umřela (chcípla) a pan půjčovník se divil a říkal, že až vychladne, tak ji určitě rychle oživí…

Motorový člun stál na hodinu 450 Kč – a to nám při naplnění 4-5 lidí přišlo jako dobrá cena a už se těšíme, že si  plavbu po Vltavě  určitě zopakujeme.

 

Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *