Cesta do města- Petronas Twin Towers
Základní Info sme dostali v Budapešti od Jany a ověřujem kvalitu informací- z letiště do centra (nádraží KL Sentral) je to fialovým express vlakem 30 minut, jedna cesta stojí 35 ringgidů (= malajská měna, 1 rigid je cca 6 kč). Na Sentralu se docela rychle orientujeme, nacházíme červenou linku metra a za dalších 1,6 ringgidu/os. Popojíždíme pár stanic (ani ne 10min.) metrem na zastávku KCCT, kde se nachází Petronas Twin Towers. Vidět je vám můžem fakt jen doporučit, nejsem úplně fanda velkých měst a mrakodrapů, ale shodly jsme se, že tyhle věžičky se architektovi fakt povedly.. a sou faaaakt vysoký (měli sme co dělat, aby sme je vyfotili celý). Celá tahle zona je plná výškových budov, tak jí dávám pracovní název „KL Manhattan“. V parku před dvojčatama potkáváme 2 čechy, bohužel od delší konverzace nás vytrhává déšť, tak sme jen chvilku lehce pokecali, poprosili je o fotku a zase se rozloučili. Mažem se schovat do shopping centra, který je mezi oběma věžema- Pařížská hadr, ale aspoň tu neprší. Moc sme se tam nezdržovali, jen sme to proběhly na druhou stranu, kde je další, větší park i s jezírke a další luxusní výhled na Petronas Towers a vlastně i celý Manhattan.
China Town
Usuzujem, že je lepší být mokrý od dešťě něž od potu z horka a vlhka, tak ignorujem kapky a blbnem s foťákem. Nezdá se to, ale čas letí, dáváme poslení (pokus o) selfie a vracíme se na metro směr KL Sentral, ale tentokrát vystupujem stanici před Sentralem, kde je China Town. Jen když vystoupíte, tak máte na jedný straně výhled na hustý vlakový nádraží- je celý v arabským stylu a cestou tam z metra sme si myslely, že je to nějaká ohromná mešita. Na druhý straně je náš cíl – China Town, první zastávku teda dáváme (jak jinak než) na jídlo. Je tu stánek, kde prodávaj různý místní zajímavosti napícháný na špejlí- a jelikož se nemůžem rozhodnout co zkusit, tak zkoušíme skoro všechno- krabí tyčinky, rybí kuličky, krevetky, nějaký kuřecí kousky…. Pak už se „noříme do uliček a zákoutí čínské čtvrti“… tedy realně- sekáme se u prvního obchodu s fakovýma brýlemi, tam si asi tak 10min vybíráme brýle, pak 5 min usmlouváváme cenu z 120 ringgidů na 50 a mezitím začíná strašný slejvák, že se následujíc 10min snažíme dostat různýma podloubíčkama relativně suchou nohou zpátky na metro a co nejrychleji na Sentral.
Tam kupujem luxusní ice coffee to go a chytáme KLIA vlak zpátky na letiště . Na letišti se nám ještě stává taková menší „nehoda“, vystupujem na Terminalu 2 a běžíme najít náš let, protože máme jen cca hodinu než otevřou gate- nakonec nám paní na informacích vysvětluje, že sme na „špatném letišti“. Tahle informace mě teda docela rozsekla-máme hodinu do odletu a sme na jiným letišti?? Díkybohu z „jinýho letiště“ se vyklubal jen jiný terminál, takže přejíždíme nášim KLIA vláčkem na Terminál 1, probíháme všechny kontroly a nakonec na gatu ještě čekáme. Cestou do Kutchingu dostáváme ještě véču (což sme na 1,5hodinovým letu nečekali) a po pár turbulencích a pár blbých fórcích na účet Malaysia Airlines sice trochu tvrdě, ale nakonec bez problému přistáváme na letišti v Kuchingu.
cestopis následující – Kuching Borneo
Přidat komentář