Staré náměstí v Havaně
Plaza Vieja (Staré náměstí), kde se s výstavbou začalo rokem 1559 je ukázkou grandiózní a elegantní architektury. Pestrobarevné domy jsou zdobeny barevnými okny s vitrážemi a krásnými kovovými balkony. V původních koloniálních domech žili nejbohatší občané Kuby a ze svých balkónů mohli pozorovat býčí zápasy, veřejné popravy, obchodování s otroky a dění na tržištích. Zajímavé je, že tu nikdy nevybudovali žádné náboženské nebo vojenské stavby. Dnes je zde plno restaurací, kaváren, luxusních bytů, prodejen suvenýrů a muzeí.
Rezidence Casa del Conde de Jaruco
Asi nejkrásnější je Casa del Conde de Jaruco z roku 1738. Tato okázalá rezidence s vysokými stropy, mezipatrem a centrálním nádvořím se zahradou má i výstavní prostor Galería La Casona, kde je možné vidět práce kubánských výtvarníků. V nejstarším domě na Plaza Vieja je muzeum karet Museo de Naipes.
Pod masivním sloupovím se v La Casa del Marqués de Torres ukrývá pivovar a restaurace La Taberna de la Muralla. Na východní straně náměstí stojí Casa de Juan Rico de Mata, kde sídlí Fonoteca, státní agentura, která podporuje práci kubánských fotografů, a konají se zde i výstavy.
El Planetario de La Habana
Hned vedle je El Planetario de La Habana, postavené s přispěním japonské vlády a otevřené v roce 2009 u příležitosti 400. výročí vynálezu dalekohledu, který navrhl Galileo Galilei. Na počest Galileova objevu byl rok 2009 z rozhodnutí OSN vyhlášen Mezinárodním astronomickým rokem. Planetárium simuluje uvnitř obří koule sluneční soustavu, předvádí teorii velkého třesku a imaginární kosmickou cestou se dá sledovat 6500 hvězd a Halleyovu kometu. V budově Edificio Gómez Avila zase sídlí muzeum Camara Oscura, kde je možné si z věže vychutnat panoramatický výhled na město.
Plaza Vieja
V minulém století bylo náměstí na pokraji rozpadu, ale dnes je téměř opraveno. Tedy kromě Palacio Cueto v rohu náměstí, avšak na torzu původního secesního domu se pracuje, alespoň tomu nasvědčoval stojící jeřáb a oplocení paláce. Postaven byl v roce 1906 a bohatě zdobená fasáda představuje satyry a jiné mýtické postavy. Vzdáleně připomíná stavby od Gaudího v Barceloně.
Uprostřed náměstí stojí bílá mramorová kašna, přesná replika originálu italského sochaře jménem Giorgio Massari. Tu původní nechal strhnout v 1953 kubánský diktátor Fulgencio Batista a nařídil v podzemí vybudovat parkoviště. V době, kdy jsme tu byly, byl bohužel střed náměstí zahrazen a okolo plotu byly 180 cm vysoké plastové sochy barevných psíků. Výstava se jmenovala Travesias de Xico en Latinoamerica a nabízela tvorbu umělců z Kuby, Panamy, Kolumbie, Guatemaly a Mexika. Před nejvyšší stavbou na náměstí, Edificio Gómez Avila, stojí 10 metrů vysoký kovový květ na žulovém podstavci – Escultura Natura jehož autorem je Kubánec Juan Narcisco Quintanilla. Na opačné straně je bronzová socha El Gallo, kterou vytvořil Roberto Fabelo. Nahá žena sedící na kohoutovi, která v ruce drží vidličku.
Lékárna Francisco Taquechel
Ještě než jsme šly prozkoumat okolí a Plaza de San Francisco, zastavily jsme se v ulici Mercaderes, nahlédnout do staré francouzské lékárny. Včera nám zavřely téměř před nosem a sem jsme se prostě musely vrátit. Městský dům byl upraven v roce 1898 na lékárnu Francisco Taquechel. Od roku 1996 funguje jako farmacie a muzeum. Sbírka z 19. století zahrnuje francouzské dózy z porcelánu, knihy, lékařské nástroje, měřidla, solární mikroskop a dokonce mají ve vitríně i kostru. Interiér má strop z cedru a mahagonové police. Dají se zde koupit bylinky a léky z přírodních produktů.
Přidat komentář