LEUVEN
Původně jsme chtěly vyrazit z Gentu hodně brzo ráno a odjet do města Leuven za ranního kuropění, ale opět jsme se trochu zdržely. Tři ženský na cestě, to je trochu delší vypravování. Navíc jsme chtěly apartmán opustit uklizený a tak jsme myly nádobí a balily až do 9 hodin. Pršelo a to nám radost nedělalo.
Graffitová ulička Werregaren Straat
Hned jak jsme vyšly z domu a hodily klíče do schránky, jsme ještě musely prozkoumat uličku Werregaren Straat. Tato legendární graffitová „alej“ je úzká ulička na které není snad jedno místo nepomalované. Graffiti jsou tak dobře provedeny, že jsme se zde zdržely déle, než jsme původně zamýšlely a do Leuvenu vyjíždíme vlakem až skoro v 11 hodin. Naštěstí vlak přes Brusel do Leuvenu byl rychlík a za pár minut jsme byly na místě. Daly jsme si na nádraží zavazadla do úschovny. Jsou to skříňky na mince. Doporučuji mít 5 euro v drobných. V obchodech, kde jsme si chtěly rozměnit, byli prodavači pěkně nevrlí, asi je pořád někdo obtěžoval s výměnou peněz. Vyšly jsme ven, ale hrozně pršelo a tak jsme si sedly do kavárny a čekaly, jestli se počasí neumoudří. Bohužel se tak nestalo a musely jsme vyrazit do centra s deštníkem.
Nejstarší katolická univerzita na světě – Leuven
Leuven, česky Lovaň, se nachází v nizozemsky mluvící části Belgie asi 20 km východně od Bruselu. Má okouzlující polohu u břehu Dijle. Poměrně malé město je známé pro svou univerzitu Katholieke Universiteit Leuven, jež je jednou z nejstarších dosud existujících katolických univerzit na světě a nejstarší univerzitou v Belgii. Byla založena v roce 1425. Své stopy zde zanechal velký humanista Erasmus Rotterdamský. Centrum města bylo téměř zcela zničeno během první světové války, ale později bylo znovu pečlivě opraveno.
Leuven je také městem piva a z těch nejznámějších je ležák Stella Artois. Šly jsme na náměstí Grote Markt, kde naproti sobě stojí kostel sv. Petra, Sint-Pieterskerk a radnice. Cestou nás zaujala kašna, místně nazývána „Fonske“, ale celý název zní Fons Sapientiae (pramen moudrosti). Stojící postava v levé ruce drží knihu a pravou si lije do hlavy sklenici piva. Sochu vytvořil Jef Claerhout. Opravdu výstižné pro město studentů a piva.
Sint-Pieterskerk – Unesco
Nešlo skoro nic fotit, když jsem zvedla objektiv, hned mi napršelo na optiku. Sint-Pieterskerk fotíme pod loubím radnice a opačně, na detaily jsem mohla zapomenout. Všude jsem měla kapky na snímcích. Původně zde stál kostel ze dřeva už v roce 986, ale byl vypálen v roce 1176. Nahradil jej románský kamenný kostel, z něhož se dnes dochovala pouze krypta. Stavba současného kostela započala v roce 1425. Jednou vyhořela a měla mít původně tři kolosální věže, bohužel však došly peníze a další důvod, proč se ustoupilo od původního plánu, bylo měkké podloží. V roce 1914 požár způsobil kolaps střechy a v roce 1944 bomba zničila část severní strany. Jacquemart, neboli Mist John, pravidelně zvoní na zvonek u hodin na štítu. Jako vždy nám zavřeli před nosem, tak jsme se nepodívaly dovnitř. I přesto, že stavba se nedobudovala podle původních plánů, věže jsou uvedeny na seznamu světového dědictví UNESCO
Stadhuis
Hned naproti stojí Stadhuis, neboli radnice. Tři řady soch zdobí hlavní fasády a obě boční fasády představují 236 postav, které znázorňují významné osobností v celé historii města. Střecha je bohatě zdobena malými věžičkami. Stavba začala v roce 1439. Jedná se o budovu v gotickém slohu. Budova má jen tři patra.
Brouk
Vracíme se v dešti zpět přes čtvercové náměstí Ladeuze a přímo před centrální univerzitní knihovnou směrem k nádraží je 23 metrů vysoká jehla, na které je nabodnutý zelený brouk. Sochu vytvořil a daroval městu umělec Jan Fabre. Název uměleckého díla je Totem a byl odhalen v říjnu 2004.
Nasedly jsme do vlaku a odjely do Bruselu, naší poslední zastávky před večerním odletem domů.
Přidat komentář