V prvním národním parku Skotska .
Loch Lomond se nachází jen několik kilometrů severně od největšího skotského města – Glasgow. Není proto divu, že jeho břehy denně okupují stovky turistů, kteří si sem zajeli zarybařit, ti odvážní zaplavat, sportovní na cyklistický či pěší výlet, bohatí zajezdit na své jachtě a všichni ostatní jen trochu odreagovat od městského shonu. Pro všechny tyto aktivity je největší sladkovodní nádrž celé Velké Británie přímo ideálním místem.
37 km dlouhé a 8 km široké jezero s jeho okolím je považováno za „ztělesnění přírodních krás Skotska“. O tomto výroku by se sice dalo polemizovat, ovšem pravda je taková, že zde byl ustanoven vůbec první národní park Skotska! Podél východního a jižního okraje vede nejstarší dálková pěší trasa Skotska The West Highland Way a cyklisté se mohou projet po dálkové cyklostezce- Glasgow-Loch Lomond-Killin. Z dalších sportovních aktivit je na místě zmínit výšlap na Ben Lomond. Se svými 973 m n. m. se jedná o nejjižnější „Munro“ a jeden z nejoblíbenějších kopců Skotska.
Možná se právě teď ptáte, co je to „Munro“ (čti „monrou“). Jedná se o kopce (hory), které měří více než 3000 stop, což v metrické soustavě znamená něco okolo 914 metrů. Ve Skotsku existuje velmi oblíbená zábava tzv. Munro-bagging. Ve své podstatě se jedná o lov těchto „třítisícovek“. Vše začal sir Hugh Munro, zakladatel skotského horolezeckého svazu, který našel 277 takovýchto vrcholů a všechny je náležitě popsal v 30-ti(!) svazkovém díle. Ti z vás, kteří dokážou vylézt na všechny vrcholy, označované jako munro, budou zapsáni do speciálního seznamu munroistů a mohou se tak nazývat „munroisty“. 🙂
Ale zpátky k jezeru. Pokud nejste zrovna fanoušci lezení po horách a máte raději klidnou vodní hladinu, snad vezmete za vděk alespoň lodním komentovaným vyjížďkám po Loch Lomond, které vás seznámí se všemi místními zajímavostmi. Dozvíte se i o „geologické chybě“ tzv. Highland Boundary Fault, která označuje hranici mezi severní Vysočinou a jižní Nížinou. Ta se nachází v jižním a západním okraji národního parku a údajně by měla být nejjasněji patrná na linii ostrovů, které se vyskytují v jižní nejširší části jezera. (Já jsem si ovšem ničeho významného nevšimla.)
Co je z hlediska návštěvy jezera zcela zásadní, je zákaz volného táboření na jeho březích. Okolo jezera je hned několik kempů, kde si můžete postavit svůj stan. Pokud ovšem hledáte romantický zážitek v podobě kempování ve volné přírodě, budete se muset vydat trochu dál od jeho břehů.
Od místních rangers jsem se dozvěděla, že tento zákaz, zcela popírající podstatu skotského „trampování“, je v platnosti již dva roky. Sama jsem si naivně myslela, že vešel v platnost kvůli ochraně hnízdišť místních vodních ptáků. Pravda je ovšem zcela jinde. Loch Lomond je totiž opravdu velmi blízko Glasgow, odkud k jezeru dříve přijíždělo mnoho návštěvníků, kteří se pak na březích opíjeli, odhazovali skleněné lahve a další odpadky a prostě dělali nepokoje. To se nelíbilo jak ochráncům přírody, tak místním obyvatelům a jediná možnost, jak stále přibývajícím nepokojům předcházet, bylo zavedení tohoto striktního zákazu. Proto si naplánujte výlet okolo Loch Lomond tak, abyste se omylem nedostali do situace, že nemáte kam složit hlavu.
Přidat komentář