• Menu
  • Menu

Canical

Rybářské městečko Canical

Malé  rybářské a přístavní městečko  Canical je položené na samém  začátku poloostrova Ponta de Sao Laurenco.  Zde je místo , odkud rybáři v minulosti (až do roku 1981)  vyráželi na lov velryb, které ve vodách kolem ostrova mají své cesty.. Každoročně zde ulovili až 200 ks těchto velikánů. V městečku je tomuto tématu , lovení velryb a historií spojené z rybolovem postaveno nové   moderní muzeum. Canical má několik škol, lyceum, kostel a malé náměstíčko.

Canical

Rybářská kaple Nossa Senhora da Piedade 

leží nad přístavem, je známá díky uctívanému obrazu Panny Marie pocházejícího ze 16. století. Tradice velí , aby vždy třetí neděli v září  aby byl obraz  vyvezen na vyzdobené loďce na moře a aby všichni zúčastnění modlitbou , požádali o šťastný návrat rybářů, o hojnost úlovků i modlitbu za rybáře, kteří se nevrátili. Procesí  i obřad s touto tradicí spojené bývají velmi navštěvované nejenom místními obyvateli , ale i turisty .

Canical

Do městečka se dostanete díky síti vybudovaných nových tunelů, v minulosti bylo možné do Canicalu připlout pouze po moři nebo přejít horský pás.

Koupaliště v Canicalu

Městečko nabízí také možnost koupání nejenom přímo v oceánu, ale je zde  vybudované koupaliště. Dalším bonusem je několik rybářských restaurací , které nabízejí výborné rybí speciality. V Canicalu  lze zakoupit spousty suvenýrů vyrobených z velrybích kostí.

Přístav

V městečku je i malý nákladní přístav, který se i nadále rozšiřuje. Je zde bezcelní a průmyslová zóna s překladištěm ropných produktů.

Kopec nad městem je pokryt  solárními panely a bílými štíhlými větrnými elektrárnami .

Moby Dick

V roce   1956  byl uveden do kin   slavný film Moby Dick – Bílá velryba,od režiséra Johna Hustona,  v hlavní roli s Gregory Peckem ( kapitán Achab).

My jsem při návštěvě Madeiry městečko Canical navštívili  vícekrát a důvodem byla  především oblíbená restaurace s rybími pochoutkami.

Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *