• Menu
  • Menu

Sao Laurenco

Zlověstné ticho – Madeira

Stmívá se a nad oceánem zapadá Slunce, máme toho už docela dost, ale přeci jenom ještě Honza  z auta spatří něco, co stojí za to vidět. Už se mi moc nechce, ale co mi zbývá! Místo směr Canical,  se šplháme autem ještě výše nad oceán. Je ukrutný vichr, balím se do větrovky, nasazuji kapucu a snažím se vylézt na kopec s vyhlídkou. Vítr mě sráží a sotva držím fotoaparát. Honza zmizel za horizontem a temné mraky a ticho jsou zlověstné.  Ale utrpení trvá chvíli a pak jenom zírám na tu nádheru. Honza sedí na lavici a snaží se fotografovat magický západ Slunce.  Klepe se mi foťák a v objektivu se objevuje neskutečné světlo. Mráz mi probíhá tělem a nevím zda zimou nebo vzrušením.

Madeira
Madeira

Jsme sami dva na pustém místě . Nic netrvá věčně a přijíždí  ještě dva opozdilci.  Slunce  však svou projekci již uzavřelo a tak obrazy třpytivého oceánu pod závojem slunečních paprsků již zmizely. Díky!!

 

Jana Schlitzová
Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *