Ráno jsme se Grabem svezli do nemocnice na převaz. Doktorovi to trochu trvalo, ale nakonec se všechno stihlo a my jsme opět Grabem dojeli na letiště. Cesta tentokrát trvala jen 0,5 hodiny. Na letišti jsme si dali snídani a ve 12:30 hod. přeletěli na ostrov Langkawi (Firefly, 410,-Kč). Cesta trvala jen asi 40 minut. Nevím, jak jsem to udělala, když jsem objednávala letenky, ale Míša měla na rozdíl od nás ostatních nějakou e-letenku a na rozdíl od nás dostala v letadle i malý snack.
Na Langkawi jsme si opět zavolali Grab (10MR) a přejeli k pláži Pantai Cenang, kde jsme měli rezervované ubytování v Dar Yasmine Motel (160,-Kč). Tentokrát jsme měli jeden pokoj s vlastní koupelnou a bylo tady aspoň o trochu víc místa. Když jsme se vybalili, vyrazili jsme hned přes cestu na pláž. Bylo tady málo lidí, moře bylo teplé a bez vln. Po dvou hodinkách podřimování jsme se přesunuly s holkama k baru, který už okupoval Miloš – díky ovázané noze a ATB nemohl do vody, ani na sluníčko. S holkama jsme si nejdřív daly pinacoladu a pak ještě jeden drink, který sice vypadl krásně barevně, ale chuťově to nebylo nic moc. No ale využily jsme happy hours, tak byl jeden zdarma, a to se nedalo nevyužít. I tak vyšly ty dva drinky na 55 MR, tj. jeden drink za cca 140,-Kč.
Protože jsme už dostali hlad, šli jsme si najít nějakou hospůdku na večeři. Nakonec jsme skončili kousek od našeho ubytování a byli jsme moc spokojení (20MR). Po večeři jsme se vrátili na pláž a užili si západ slunce. Po návratu na hotel jsme hodili do pračky nějaké oblečení a šli celkem brzy spát.
V noci sice pořádně lilo, ale ráno jsme se už zase vzbudili do krásného dne. Hned jsme si půjčili dvě motorky (35 MR za jednu + 5MR za benzín) a vyrazili na výlet. Cestou jsme stavili v krámku u silnice a koupili si snídani (10MR), včetně vychlazených kokosů. Pak jsme pokračovali k Oriental Village, odkud jezdí lanovka na horu Mat Cincang (440,-Kč). S Míšou jsme se trošku bály, ale ty výhledy za to určitě stály. Nahoře na hoře je možné se projít i po Langkawi Sky Bridge, ale my jsme si tuhle atrakci nechali ujít. Nic moc víc bychom z mostu stejně neviděli. Kolem nás poskakovali opice, lidí bylo naštěstí zase rozumný počet.
Když jsme sjeli zpátky, zašli jsme ještě do 3D art muzea, které bylo v ceně lístku na lanovku. Nakonec jsme tady strávili docela hodně času, protože jsme si dělali asi milion fotek s 3D efektem.
Další místní atrakcí jsou Seven Wells vodopády. Míša s Jančou šly s námi jen do půlky, protože je ještě bolela lýtka z Penang Hillu. Já s Milošem jsme vyšli až na vršek, což znamenalo zdolat stovky schodů. Nahoře se dalo vykoupat, ale my jsme plánovali vykoupat se dole v moři i s holkama. Bohužel se nám nepodařilo najít žádnou hezkou přístupnou pláž, takže jsme sedli na motorky a vypravili se nazpátky. Cestou jsme se stavili na převaz na klinice. Projeli jsme naší vesnicí a dojeli až na úplný jih. Bohužel ani tady to na koupání nebylo, tak jsme usoudili, že bydlíme na té nejhezčí pláži, která se dá na jihu ostrova najít.
Vrátili jsme se tedy na Pantai Cenang, odevzdali jsme motorky a šli na večeři do stejného podniku jako den předtím (25 MR). Večer jsme relaxovali na pokoji, když najednou Miloš zjistil, že mu rána hodně krvácí. Naštěstí klinika byla otevřená do desíti hodin večer. Odvezl nás tam majitel hotelu, zpátky jsme se vrátili opět Grabem. Doktor moc netušil, proč to začalo krvácet, ale říkal, že pokud by se to opakovalo, nemůžeme druhý den nikam letět. To by nám dost zkomplikovalo plány, ale naštěstí se noha uklidnila a od té doby již s krvácením problém nebyl.
Přidat komentář