Místo u řeky Radotín

Berounka

V Česku právě vrcholí příliv arktického vzduchu a na celém území padají teplotní /rekordy. Polední slunce na chvíli ohřálo ledový vzduch a tak krátká procházka kolem Berounky je příjemná. Na chvíli vstupujeme i na milovanou lávku, která je přístupná jen na vlastní nebezpečí /jako některé další lávky v Praze/. V letech 1993–1994 se podařilo díky úsilí tehdejšího starosty ing. Jiřího Holuba a jeho spolupracovníků prosadit a postavit současnou lávku pro pěší, kterou vyprojektovali architekti Josef Pleskot, Radek Lampa a statikové František a Martin Trčkovi; realizovaly ji Vojenské stavby. Už nějakou dobu je vyprojektována nová lávka, která tuto nahradí. Nejsem sama, kdo s tímto návrhem a přestavbou nesouhlasí!

Urbanistické a architektonické řešení stavby Místo u řeky

Řešené území navazuje na parkový prostor mezi radnicí městské části Radotín, základní školou a kostelem. Veřejné prostranství je tvořeno několika úrovněmi. První úroveň – horní část je výškově oddělena od navazující komunikace zvýšeným obrubníkem, který nahradil požadované hmatové prvky pro zrakově postižené. Bezbariérovost této části řešeného prostoru je zajištěna pomocí zkosení části obruby. Funkčně je zde prostor s posezením a vyhlídkou na řeku. Druhá úroveň je intimnější odpočinková část s možností posezení a občerstvení u stolu v kontaktu se zelení. Třetí úroveň je odpočinkový a informační prostor propojený s komunikací a cyklostezkou. Všechny výškové úrovně propojuje schodiště pro posezení a klasické pochozí schodiště. Podél stávající cyklostezky směrem k ústí Radotínského potoka jsou umístěná odpočívadla a zkultivován prostor zpevněné náplavky, kde je situován prostor poukazující na historii mlýnů na Radotínském potoku.

Betonové schodiště je hlavní osou celého kompozičního řešení. Podél tohoto schodiště probíhá betonová opěrná zeď vytvářející výraznou pohledovou linii, která zároveň vyrovnává okolní terén. Zeď částečně slouží jako informační panel, kde je prezentovaná historie a zajímavosti místa a zároveň je zde prezentována geologie okolí v podobě kamenných obkladů opěrné zdi z místních zdrojů. Pochozí zpevněné plochy jsou tvořené z kamenných kostek, kde bylo rovněž využito místních zdrojů.

Nově vysázené dřeviny respektují přírodní ráz svahu u řeky. Výsadby pod zdí oplocení kostela a přilehlé zahrady zdůrazní dominantní kostelní návrší. Cílem je propojení celého prostoru s řekou a vytvoření komunikační tepny podél Berounky. Stavba vytvořila možnost posezení jednotlivců i větších skupin obyvatel a turistů. Je zde možnost zastavení pro odpočinek a relaxaci všech věkových skupin. Velký prostor pro posezení a kontakt s řekou určitě oceňují i návštěvníci a pořadatele místních trhů a oslav. Hlavním motivem je výhled na řeku. Toto řešení umožňuje nepřeberné množství posezení k pozorování řeky a krajiny z mnoha uhlů.