Rybník Martiňák je součástí ochranného pásma a lokálního biocentra. Lokálním biokoridorem je rybník Martiňák propojen s Pískovnou. Geomorfologicky spadá území do okrsku Čakovické tabule.
Přírodní rezervace – rybník Martiňák
Rybník Martiňák je součástí rozlehlého území, které je významným biodiverzitním prvkem v jinak silně zastavěné městské krajině mezi Dolními Počernicemi a Černým Mostem. Obyvatelům výše zmiňovaných pražských čtvrtí, tak nabízí místa pro sportovní aktivity, hry, procházky a relax. Hned vedle rybníku Martiňák vznikl v nedávné době park U Čeňku, jehož součástí je dětské hřiště, cyklistická dráha, cesty pro pěší, louky a sady. Hlavním cílem veškerých úprav v celém území je nejen zadržování vody v krajině a podpora biodiverzity, ale i zpestření zastavěné sídelní krajiny a vytvoření prostoru, ve kterém budou místní i turisté moci vykonávat různé sportovní aktivity, nebo jen pohodově trávit svůj volný čas.
V blízkém okolí se nachází hned několik významných vodních ploch. Především rybník Vidlák, který je součástí přírodního parku V pískovně je bohatý na vzácné ptactvo, obojživelníky nebo rostliny. Rybník Martiňák je oblíbeným rybářským revírem (č. 401 213). Český rybářský svaz, který zde rybolov provozuje, je zodpovědný za měsíční úklid okolních břehů. Na jaře a na podzim se nasazují kapři, štiky a candáti.
Poloostrov přilehlý k rybníku Martiňák (Čeněk) se nachází v katastrálním území Praha-Dolní Počernice. Plocha se rozkládá na parcelním čísle 1435/2 a k ní přilehlým parcelám 1435/5,6,7 a 8, které zabírají malé břehové části. Jedná se o revitalizovaný poloostrov s tůněmi a břehy přiléhajícími k rybníku Martiňák, k potoku Chvalka a ke korytu Svépravického potoka. Během revitalizace byl poloostrov částečně odbagrován až na úroveň písčitého podloží a spolu s navezením vytěženého písku, tak vznikla v některých místech až pěti-metrová písečná duna o celkové rozloze asi 13 000 m2.
Nad územím je umístěno elektrické vedení s ochranným pásmem, jeden sloup je součástí poloostrova. V současné době není poloostrov uzpůsoben pohybu návštěvníků. Na poloostrov nevede žádný most. Pozemek je od golfového hřiště oddělen cestou. Na cestu přímo navazuje poloostrov, který je od cesty oddělen kamennou zídkou.
V 18. století se na potoce Chvalka vyskytovala soustava šesti nádrží, které byly ale v průběhu 19.století zrušeny. Na přelomu 19. a 20. století v tomto území probíhala těžba písku. Rybník Martiňák byl obnoven v polovině 20.století. Odbahněn byl v roce 1990 a poté během celkové rekonstrukce v roce 2009. Při hloubení tůní byly objeveny archeologické nálezy germánského osídlení z doby římské nebo neolitické hroby.
Rybník Martiňák je součástí ochranného pásma a lokálního biocentra. Lokálním biokoridorem je rybník Martiňák propojen s Pískovnou. Geomorfologicky spadá území do okrsku Čakovické tabule. Morfologicky je tvořeno opukami a pískovci. Geologickým podkladem jsou převážně písčité štěrky v nadloží břidlic a pra-chovců ordoviku. Nacházejí se zde hluboké půdy, převažují černice a fluvizemě se skeletem do 10 %. Půdy zde mají v některých místech velmi nízkou rychlost infiltrace. Rybník Martiňák s přilehlým poloostrovem mají všesměrovou expozici. Nachází se v teplém, mírně suchém klimatickém regionu. Průměrná roční teplota bývá okolo 8-9 °C. Průměrný úhrn srážek je 500-600mm. Nadmořská výška se pohybuje mezi 221 a 230 m n.m. Fytogeograficky se území nachází v Českém termofytiku v podokresu Pražské kotliny. Potenciální při-rozenou vegetací na území poloostrova u rybníku Martiňák je lipová doubrava spadající do dubohabřin.
Revitalizace a šetrné krajinné úpravy jsou důležité pro zachování a zlepšení podmínek pro život a rozmnožo-vání živočichů a rostlin. Poloostrov u rybníku Martiňák je významný pro stávající břehové porosty s mokřadní květenou a okolní ekosystémy potoční nivy. Vyskytuje se zde několik zajímavých či vzácných druhů z říše fauny i flory. Mezi rostlinnými druhy lemujícími převážně břehové části ostrova a potoků zde najdeme ostřici Otrubovu (Carex otrubae), ostřici nedošáchor (Carex pseudocyperus), potočník vzpřímený (Berula erecta), sítinu rozkladitou (Juncus effusus). Břehy jsou porostlé rákosinami a vrbovými porosty, mezi kterými najdeme vrbu košíkářskou (Salix viminalis), vrbu trojmužnou (Salix triandra) a vrbu křehkou (Salix fragilis). Zejména rákosové porosty a mělké mokřadní tůně poskytují vhodné podmínky pro hnízdění a úkryt ptactva. Z ornitologického hlediska se jedná o jednu z nejcennějších lokalit v Praze. Průzkum z roku 2009 uvádí výskyt několika druhů bahňáků, kuklíka říčního (Charadrius dubius), čejky chocholaté (Vanellus vanellus), vodouše kropenatého (Tringa ochropus), volavky popelavé (Ardea cinerea), poláka chocholačky (Aythya fuligula), lysky černé (Fulica atra), konipase bílého (Matocilla alba), konipase horského (Matocilla cinerea) a rákosníka zpěvného (Acrocephalus palustris). Na poloostrově se dále nachází několik málo vzrostlých stromů, mezi kterými převažuje bříza bělokorá (Betula pendula), topol černý (Populus nigra cv. Italica), olše lepkavá (Alnus glutinosa), habr obecný (Carpinus betulus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) hloh obecný (Crataegus laevigata), křoviny růže šípkové (Rosa canina) a již zmíněné vrbové porosty. Na několika místech se také vyskytují svídy (Cornus) a zástupci rodu Prunus. Ve východní části poloostrova, na břehu, při přítoku Svépravického potoka se nachází zarostlý les složený z výše zmíněných dřevin. Z řad obojživelníků a plazů se zde vyskytují ropucha obecná (Bufo bufo), skokan zelený (Rana esculenta synklepton), užovka hlad-ká (Coronella austriaca), ještěrka obecná (Lacerta agilis), nebo užovka obojková (Natrix natrix). Z hmyzí říše lze v území pozorovat potápku roháče (Podiceps cristatus), potápku malou (Tachybaptus ruficollis), nebo moudivláčka lužního (Remiz pendulinus).
Přidat komentář