Tula
V roce 1940 archeolog Jorge Acosta prováděl výkopy v blízkosti obce Tula de Allende a objevil architektonické pozůstatky bývalého města Tollan, nyní nazývaného Tula. Ruiny středu města se skládaly z náměstí s bohatě zdobeným pyramidovým chrámem, další pyramidy (orientované stejně jako pyramida Měsíce v Teotihuacánu), zbytků palácového komplexu a hřiště pro rituální míčové hry tlachtli. Památky jsou zde logicky značeny informačními tabulemi, písmeny a čísly.
Pyramida B – Chrám Tlahuizcalpantecuhtli
K pyramidě B se přichází přes – El Gran Vestibulo (Velká síň) – Vstupní hala nebo kolonáda. Původně zde stálo 98 sloupů. Zachovala se jen část, ale výstup na pyramidu je dodnes majestátní.
Pyramida B/Chrám Tlahuizcalpantecuhtli (Jitřenka) – je postavena na šesti úrovních a na její platformě stojí čtyři mohutné čedičové kamenné sochy představující vysoce postavené Toltécké bojovníky (Atlanťany), kteří podpírali původní střechu chrámu stojícího na pyramidě. Postava na levé straně je kopie. Její originál jsem viděla v Museo Nacional de Antropología v Ciudad de México. Sochy jsou 4.60 metrů vysoké a válečníci mají čelenky, na hrudi pancíř ve tvaru motýla a tuniky z mašlemi okolo pasu. Na bocích jsou stále zřetelné zavěšené svazky oštěpů a z druhé strany mají atlatl (vrhač oštěpů). Na zádech mají připevněné zvláštní disky, pravděpodobně se jím říkalo sluneční kotouče. Byly oblíbené u bojovníků z Teotihuacanu a Tuly. Střechu chrámu podpíraly i další čtyři pilíře, dříve barevné a dnes už jen pokryté reliéfy. Dochovaly se i další dva kamenné sloupy s hady. Charakteristickým rysem základny pyramidy jsou stěny Coatepantli – s deskami sopečného tufu a s basreliéfy jaguárů a kojotů v posvátném průvodu. Další bloky ještě s původními barvami zobrazují, orly a supy, jaguáry hltající lidská srdce. Hlavním rysem je nadpřirozená bytost, pravděpodobně sám Quetzalcoatl, v podobě, která je kombinací jaguára, hada a orla. Chrámu se proto říká také Quetzalcoatlův.
Coatepantli/ Hadí zeď – Poblíž pyramid B, je stěna dlouhá 40 metrů a vysoká 2,25 metru. Reliéf je zdobený geometrickými vzory s řadou do sebe propletených hadů, jak požírají lidské kostry.
Palacio Quemada/ Spálený Palác – tak jej pojmenoval archeolog Jorge Acosta, protože nalezl přesvědčivé důkazy o požáru, jako byly spálené trámy a ohořelé zdi. Jedná se o obdélníkový komplex se zbytky sloupů. Některé mají čtvercový tvar, ale především jsou kulaté. V troskách paláce se našla socha Chac Molla jehož postava, zpola ležící na zádech, drží na břiše misku, do které byla vkládána srdce k poctě bohů a vyrvána zaživa lidským obětem. Tuto sochu jsme viděly zde v muzeu. V paláci se zachovaly lavice s barevnými vlysy.
Pyramida C
Pyramida C – Byla největší stavbou v Tule a musela být velmi důležitá. Na rozdíl od pyramidy B je pyramida C jen částečně vyhloubena. Předpokládá se, že byla záměrně zničena hned po opuštění místa, tedy na konci 12. století. Kousky soch Atlanťanů se nalezly i zde, stejně jako zbytky z alespoň dvou soch Chac Moola.
Juego de Pelota – V okolí náměstí jsou hřiště pro míčové hry, které měly rituální a posvátný charakter. Největší z nich je označována jako Juego de Pelota 2 a je na hlavním náměstí naproti Pyramid C.
Probudila se sopka Popocatépetl?
Na Tule bylo báječné, že se dalo všude vylézt a bylo tu jen pár lidí. Malý problém nastal, když jsme se potřebovaly dostat zpět na nádraží. Na parkovišti nestály žádné taxíky a v informačním stánku nám řekli, že se nedají objednat. Šly jsme tedy na hlavní silnici a stopovaly. Ve městě jsme si zašly na oběd do restaurace Las Cazuelas a odjely zpět do Ciudad de México. V noci mě probudila šílená rána, jako když se odstřeluje dům. Nevím, jestli to nějak souviselo s informací, kterou jsme našla na internetu, že se probudila sopka Popocatépetl, ale dost nás to vyděsilo, protože jsme měly ráno odlétat do města Oaxaca.
Přidat komentář